Knihovny v České republice v době pandemie Covid-19

Design/metodologie/přístup – Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů s cílem zjistit, jak se proměnily služby knihoven v důsledku epidemiologických opatření, včetně srovnání jarní a podzimní vlny. Otázky se týkaly fyzických i elektronických fondů a s nimi spojených služeb, vzdělávací činnosti, komunitní role a propagace knihovny. Informace o protiepidemických opatřeních byly získány analýzou vládních opatření a elektronického archivu konference Knihovna.

Výsledky – Pro knihovny znamenalo jarní uzavření šok, následné rozvolňování pak především chaos a rychlé změny, kdy bylo třeba improvizovat především ve výpůjčních službách, protiepidemická opatření se ve velkém dotkla také pořádání vzdělávacích a komunitních akcí, které se částečně přesunuly online. Knihovny se musely vyrovnat s potřebou jiné organizace práce, v době uzavření pak s nalezením náhradních činností. Nejvíce byly opatřeními postiženy výpůjční služby, počet fyzických výpůjček klesl, naopak využívání elektronických zdrojů stouplo, ačkoliv ne vždy se jednalo o významný nárůst. Mezi zmiňovaná pozitiva patří zejména důležitost knihoven, mnohdy nepostradatelnost, zájem čtenářů, změny v uvažování, které vedly k přehodnocení některých procesů, rozvoj digitálních služeb či ověření reakce a adaptace na krizovou situaci.

Originalita/hodnota – Ačkoliv byly již publikovány články o českých knihovnách v době pandemie, zejména formou kazuistik o jednotlivých knihovnách či regionech, ale i obsahující výsledky dílčích dotazníkových šetření, kvalitativní studie knihoven dosud publikována nebyla.