Řečová a vzdělávací praxe a jejich výzkum

pro rozšiřování slovní zásoby žáků a znalosti tvarů slov, proto by je výuka
měla respektovat. Důležité je i zjišťování produktivity typů jazykových jevů
a stupeň obtížnosti při jejich zvládání. Proto je nutný kvalitativní výzkum
aktuálního stavu řeči. Předmětem výuky a výchovy by měly být živé projevy,
včetně stylizačně nezvládnutých, jevy syntaktické, morfologické, lexikální.
Nutno poznat žákovskou praxi řečovou i vzdělávací. Východiskem analýzy
a účinné kritiky by mělo být komplexní poznání stavu výuky s následným
podáním návrhů na změnu koncepce. Základní výzkum předpokládá experimentální
výuku konfrontovanou s výukou tradiční, srovnávání výsledků
experimentálních a kontrolních tříd a škol. Měl by obsáhnout celý vzdělávací
cyklus, postihnout kontinuitu vzdělávání