Martina Černá, Markéta Dubnová, Daniel Hanzl, Vlasta Řezníková
Inovace výuky předmětu psychiatrie za účelem snížení stigmatizace osob s duševním onemocněním
Číslo: 2/2019
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: destigmatizace, duševní nemoc, dotazník RIBS, peer lektor, stigmatizace, student, výuka
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Text se zaměřuje na zjištění míry stigmatizace vůči lidem s duševním onemocněním
u studentů Vysoké školy polytechnické napříč obory, s důrazem na destigmatizační efekt specifické
výuky pro studenty oboru Zdravotně sociální pracovník za účasti peer lektorů. TEORETICKÁ
VÝCHODISKA: V ČR je stigmatizace vysoká oproti jiným zemím, navíc zde zatím neexistuje
systematický výzkum této problematiky. Počet lidí s psychiatrickou diagnózou roste (ÚZIS, 2001,
2015) a jedním z klíčových problémů je jejich společenské znevýhodňování v řadě oblastí života;
stigmatizují i někteří pomáhající pracovníci ( Janoušková, 2016). K destigmatizaci slouží cílené
intervence, jednou z nich je zapojování peer lektorů (lidí se zkušeností s duševním onemocněním)
přímo do vzdělávání. METODY: Míra stigmatizace byla zjišťována prostřednictvím
standardizovaného dotazníku RIBS (Lacko, 2011), který vyplnili studenti všech oborů VŠ.
Studenti oboru Zdravotně sociální pracovník byli testováni před a po absolvování výuky s peer
lektory. VÝSLEDKY: Míra stigmatizace osob s duševním onemocněním je u studentů srovnatelná
se stigmatizací běžné populace v České republice a výuka s peer lektory má destigmatizační
charakter. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Sociální pracovníci jsou pomáhající profesí,
která může významně ovlivnit životní situaci klientů s duševním onemocněním prostřednictvím
profesionálního vztahu, který s předsudky navázat nelze. Proto je nezbytné přispět již v rámci
vzdělávacího procesu ke snižování míry stigmatizace.
Zobrazit více »
u studentů Vysoké školy polytechnické napříč obory, s důrazem na destigmatizační efekt specifické
výuky pro studenty oboru Zdravotně sociální pracovník za účasti peer lektorů. TEORETICKÁ
VÝCHODISKA: V ČR je stigmatizace vysoká oproti jiným zemím, navíc zde zatím neexistuje
systematický výzkum této problematiky. Počet lidí s psychiatrickou diagnózou roste (ÚZIS, 2001,
2015) a jedním z klíčových problémů je jejich společenské znevýhodňování v řadě oblastí života;
stigmatizují i někteří pomáhající pracovníci ( Janoušková, 2016). K destigmatizaci slouží cílené
intervence, jednou z nich je zapojování peer lektorů (lidí se zkušeností s duševním onemocněním)
přímo do vzdělávání. METODY: Míra stigmatizace byla zjišťována prostřednictvím
standardizovaného dotazníku RIBS (Lacko, 2011), který vyplnili studenti všech oborů VŠ.
Studenti oboru Zdravotně sociální pracovník byli testováni před a po absolvování výuky s peer
lektory. VÝSLEDKY: Míra stigmatizace osob s duševním onemocněním je u studentů srovnatelná
se stigmatizací běžné populace v České republice a výuka s peer lektory má destigmatizační
charakter. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Sociální pracovníci jsou pomáhající profesí,
která může významně ovlivnit životní situaci klientů s duševním onemocněním prostřednictvím
profesionálního vztahu, který s předsudky navázat nelze. Proto je nezbytné přispět již v rámci
vzdělávacího procesu ke snižování míry stigmatizace.