Magdalena Novotná
Čeho si všímají studenti učitelství na videonahrávce hodiny výtvarné výchovy?
Číslo: 1-2/2019
Periodikum: Výtvarná výchova
Klíčová slova: Profesní vidění, všímání si (noticing), uvažování založené na znalostech (knowledge-based reasoning), analýza, reflektivní přístup, videozáznam, videoklub
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
Příspěvek představuje část výzkumu, týkajícího se profesního vidění
studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ ve výtvarné výchově. Zkoumá, jak
si studenti učitelství všímají situací ve výuce výtvarné výchovy a jak
o nich dále uvažují. Výzkum analyzuje písemné reflexe studentů,
v nichž reagují na shlédnutý videozáznam vyučovací hodiny výtvarné
výchovy. Reflexe byly rozčleněny na významové jednotky a dále kódovány
vzhledem k formulovaným expertním jevům. Výsledky výzkumu ukazují,
že studenti si všímají častěji jevů spojených s výtvarným úkolem, jako
jsou jeho struktura, obsah a tvorba. Málo si všímají komunikačního
rozměru výtvarné výchovy a utváření významu, případně výpovědí žáků
v souvislosti s obsahem hodiny. Výsledky dokládají relativně nízkou
schopnost studentů zdůvodňovat všimnuté jevy ve smyslu vysvětlení,
teoretizace, alterace či predikce. Výzkumný vzorek tvoří reflexe
34 studentů učitelství 1. stupně ZŠ. Zjištěné výsledky lze použít pro
inovace v přípravném vzdělávání učitelů i v dalším profesním vzdělávání
učitelů v oblasti oborové didaktiky výtvarné výchovy. Další využití vidíme
v objasňování doménové specifičnosti profesního vidění v uměleckovýchovných
oborech.
Zobrazit více »
studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ ve výtvarné výchově. Zkoumá, jak
si studenti učitelství všímají situací ve výuce výtvarné výchovy a jak
o nich dále uvažují. Výzkum analyzuje písemné reflexe studentů,
v nichž reagují na shlédnutý videozáznam vyučovací hodiny výtvarné
výchovy. Reflexe byly rozčleněny na významové jednotky a dále kódovány
vzhledem k formulovaným expertním jevům. Výsledky výzkumu ukazují,
že studenti si všímají častěji jevů spojených s výtvarným úkolem, jako
jsou jeho struktura, obsah a tvorba. Málo si všímají komunikačního
rozměru výtvarné výchovy a utváření významu, případně výpovědí žáků
v souvislosti s obsahem hodiny. Výsledky dokládají relativně nízkou
schopnost studentů zdůvodňovat všimnuté jevy ve smyslu vysvětlení,
teoretizace, alterace či predikce. Výzkumný vzorek tvoří reflexe
34 studentů učitelství 1. stupně ZŠ. Zjištěné výsledky lze použít pro
inovace v přípravném vzdělávání učitelů i v dalším profesním vzdělávání
učitelů v oblasti oborové didaktiky výtvarné výchovy. Další využití vidíme
v objasňování doménové specifičnosti profesního vidění v uměleckovýchovných
oborech.