Transplantace jater pro hepatocelulární karcinom

Anotace: Narůstá množství transplantací jater z indikace hepatocelulárního karcinomu. Za základní indikační rámce považujeme tzv. Milánská kritéria, založená na počtu a velikosti tumoru. Původní kritéria jsou ale příliš restriktivní – brání přístupu k transplantaci řadě nemocných, kteří by jinak byli vhodnými kandidáty k transplantaci. Existuje tudíž snaha tato kritéria nějak rozšířit. Rozhodování je také zatíženo možnou chybou v zobrazování – naše znalosti o rozměrech a počtu ložisek nejsou před transplantací přesné. Původní snahy jejich rozšiřování vedly morfometrickým směrem. Později se přidružily faktory odrážející biologické vlastnosti tumoru a bylo možné nemocné vybírat k transplantaci s větší přesností. Příkladem zde budiž využití alfafetoproteinu, histologický grading, mikroinvaze do cév apod. Také reakce nádoru na léčbu před transplantací může být důležitým vodítkem – efekt lokoregionální (RFA. MWA, TACE) či dokonce systémové léčby. Význam předtransplantačního podávání imunomodulační léčby není zatím znám. Ve větších transplantačních centrech se již také začíná prosazovat koncept vlastních kritérií, zjištěných na základě vlastních dat a jedinečných danému centra. Výhodou pak je, že odráží lokální a specifické podmínky centra.