Markéta Skořepová
Čas křtu a výběr jména novorozence ve venkovské společnosti 19. století
Číslo: 2/2018
Periodikum: Český lid
DOI: 10.21104/CL.2018.2.04
Klíčová slova: 19. století;kmotrovství;křestní jména;sekularizace;venkovská rodina;křest
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
Předložený text se věnuje problematice křestní praxe ve venkovském prostředí 19. století na základě kvantitativní analýzy křestních matrik. Studováno bylo 7229 zápisů o křtech provedených v letech 1800–1899 v městečku Nový Rychnov a čtyřech okolních vsích ležících v oblasti Českomoravské vrchoviny. Pozornost se soustředí na otázku prodlevy mezi narozením dítěte a jeho křtem a problematiku obliby křestních jmen. Po celé století byly děti křtěny většinou do týdne po narození, přesto lze konstatovat, že se interval mezi porodem a křtem mírně prodlužoval. Den narození velmi často ovlivňoval i jméno dítěte, stále se udržoval zvyk pojmenovávat podle kalendáře. Výčet nejčastějších jmen odráží přetrvávající oblibu některých barokních světců, ale i pozvolna nastupující módní trendy a vlastenecké cítění.