Eliška Černá, Štěpán Ripka
Rapid Re-Housing v Brně
Číslo: 3/2021
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: ukončování bezdomovectví, Rapid Re-Housing, randomizovaný kontrolovaný experiment, praxe založená na datech
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Cílem článku je, na příkladu evaluace brněnského projektu Rapid Re-Housing pro
rodiny bez domova, představit výzvy a příležitosti v prokazování účinnosti metod sociální práce.
Projekt Rapid Re-Housing se jako první v českém prostředí pokusil pomocí randomizovaného
kontrolovaného experimentu doprovázeného kvalitativní evaluací měřit účinnost metod sociální
práce, konkrétně intervence zabydlení v kombinaci s metodou intenzivního case managementu.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Teoretickým východiskem je praxe založená na důkazech.
METODY: Text se opírá o výsledky z kvalitativní evaluace. Byly realizovány polostrukturované
rozhovory s klíčovými aktéry, ohniskové skupiny se zabydlenými rodinami a diskusní skupiny
s terénním týmem. Data byla analyzována prostřednictvím softwaru MaxQDA. VÝSLEDKY:
Projekt Rapid Re-Housing prokázal po 12 měsících od zabydlení rodin do městských bytů účinnost
kombinace metody intenzivního case managementu s intervencí zabydlení. Míra udržení bydlení
po 12 měsících byla 96 %. Přesto, že byl projekt robustně evaluován vědeckým týmem, výstupy
schváleny vědeckou radou projektu, politická reprezentace města nepřistoupila k jeho rozšíření a stejně tak nebyl přijat Akční plán ukončování bezdomovectví rodin ve městě Brně inspirovaný
daným projektem. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Otázkou zůstává, nakolik je praxe
založená na důkazech relevantní pro sociální práci a zda je prokazování účinnosti metod sociální
práce kompatibilní s realitou praktikování sociální práce v českém prostředí.
Zobrazit více »
rodiny bez domova, představit výzvy a příležitosti v prokazování účinnosti metod sociální práce.
Projekt Rapid Re-Housing se jako první v českém prostředí pokusil pomocí randomizovaného
kontrolovaného experimentu doprovázeného kvalitativní evaluací měřit účinnost metod sociální
práce, konkrétně intervence zabydlení v kombinaci s metodou intenzivního case managementu.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Teoretickým východiskem je praxe založená na důkazech.
METODY: Text se opírá o výsledky z kvalitativní evaluace. Byly realizovány polostrukturované
rozhovory s klíčovými aktéry, ohniskové skupiny se zabydlenými rodinami a diskusní skupiny
s terénním týmem. Data byla analyzována prostřednictvím softwaru MaxQDA. VÝSLEDKY:
Projekt Rapid Re-Housing prokázal po 12 měsících od zabydlení rodin do městských bytů účinnost
kombinace metody intenzivního case managementu s intervencí zabydlení. Míra udržení bydlení
po 12 měsících byla 96 %. Přesto, že byl projekt robustně evaluován vědeckým týmem, výstupy
schváleny vědeckou radou projektu, politická reprezentace města nepřistoupila k jeho rozšíření a stejně tak nebyl přijat Akční plán ukončování bezdomovectví rodin ve městě Brně inspirovaný
daným projektem. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Otázkou zůstává, nakolik je praxe
založená na důkazech relevantní pro sociální práci a zda je prokazování účinnosti metod sociální
práce kompatibilní s realitou praktikování sociální práce v českém prostředí.