Anotace:
Terciární vzdělávání v České republice v posledních deseti letech balancuje mezi fázemi, které Trow označuje jako masovou a univerzální. Na vysoké školy tak přichází široké spektrum začínajících studentů, kteří se poprvé integrují do pro ně nového prostředí. Mezi těmito studenty je i skupina, pro kterou je proces integrace náročnější. Jedná se o první generaci studentů, jejichž rodinní příslušníci nemají vysokoškolské vzdělání. Studenti první generace procházejí procesem integrace jako první z rodiny, což s sebou nese určitá specifika, a to v obou sférách procesu integrace, tedy akademické i sociální. Tato předkládaná přehledová studie shrnuje poznání z převážně zahraničních výzkumů, které se věnují problematice akademické a sociální integrace, a to konkrétně u první generace vysokoškoláků. Cílem tohoto textu je odpovědět na otázky: (1) "Jak probíhá proces akademické a sociální integrace do studia na vysoké škole?", (2) "Kdo jsou vysokoškoláci první generace a proč se touto problematikou pedagogický (resp. andragogický) výzkum zabývá?" a (3) "Jaká specifika ovlivňují akademickou a sociální integraci první generace vysokoškoláků?" Atributy první generace vysokoškoláků, které ovlivňují proces jejich akademické a sociální integrace a jež se prolínají analyzovanými texty, jsou socioekonomické zázemí studenta a jeho rodiny, vytváření nové osobní identity, s tím spojený konflikt rolí daného jedince a nedostatek zkušeností se systémem instituce terciárního vzdělávání. Tyto jednotlivé faktory ovlivňující vstupní proces do studia lze interpretovat dle Crossové jako institucionální, situační a dispoziční bariéry.