Impact of dementia on the trajectories of quality of life in older adults

Soubor a metodika: Soubor tvořilo 294 PsD (37,1 % mužů; věk 79,6 ± 7,5 let; MMSE 22,7 ± 1,7) a 329 pacientů bez demence (30,1 % mužů; věk 72,7 ± 7,0 let; MMSE 29,2 ± 1,3). Byl použit prospektivní longitudinální design (tři měření během 2 let). Dotazníkový soubor zahrnoval české verze standardizovaných nástrojů pro kvalitu života, depresi, důstojnost, postoje ke stárnutí, fyzickou zdatnost, soběstačnost, bolest a soubor sociodemografických dat. Pro statistické zpracování byly použity párový t-test, chí-kvadrát, Shapiro-Wilkovův a Durbin-Watsonův test a multivariantní lineární regrese.

Výsledky: Deprese ovlivňovala kvalitu života u obou skupin respondentů. PsD měli vyšší kvalitu života dále spojenou s pozitivnějším hodnocením důstojnosti, lepší soběstačností (u všech p < 0,001) a pozitivnějším postojem ke stárnutí (p = 0,011). Ke zhoršení kvality života došlo za 2 roky pouze u PsD (p < 0,001). Prediktory zhoršení byly mužské pohlaví (p = 0,021), samota ≥ 8 h denně (p = 0,001), život bez partnera (p < 0,001), nižší frekvence návštěv (p = 0,039) a vyšší kvalita života při vstupním měření (p < 0,001).

Závěr: Důstojnost patří u PsD mezi významné faktory kvality života. Sociální vztahy a společenské zapojení mají pro udržení kvality života v dlouhodobější perspektivě zásadní význam.