České základní školy v měnící se společnosti

pluralita, sociální a kulturní diverzita, proměna rodiny a dětství, sociální nerovnosti atd.)
i aktuálních změn českého školství (zejm. inkluzivní vzdělávání) si článek klade za cíl oživit
diskusi o vhodnosti institucionalizace školní sociální práce v prostředí českých základních škol.
Komparujeme přitom pohledy ředitelů základních škol a oborníků z oblasti sociální práce.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Vymezení školní sociální práce diskutujeme v kontextu
proměn vzdělávání konceptualizovaných jako důsledek společenských procesů postmoderní
doby. METODY: Stať pracuje s daty získanými prostřednictvím vyčerpávajícího dotazníkového
šetření zaměřeného na ředitele základních škol ČR (N = 1763, návratnost 43 %). VÝSLEDKY:
Ačkoliv odborníci z oblasti sociální práce spojovali s institucionalizací školní sociální práce řadu
pozitivních efektů zejména v oblasti podpory škol při naplňování jejich vzdělávacího a výchovného
poslání v podmínkách měnící se společnosti, většina ředitelů základních škol o přínosu školní
sociální práce přesvědčena nebyla. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Případné
vymezení a následná institucionalizace školní sociální práce v českém prostředí by se jednak
měla uskutečňovat v úzkém dialogu s potřebami základních škol, již existujícím organizačním
a institucionálním kontextem poradenství v českém školství a měnící se společenskou situací.
Současně by mj. vyžadovala zpracování odpovídajících metodických materiálů a reflexi tohoto
odvětví sociální práce ve studijních programech VOŠ a VŠ oborů sociální práce.