Manuela Vaněčková, Alena Martinoková, Radek Tupý, Jiří Fiedler, Ivana Štětkářová, Eva Medová, Marta Vachová, Jolana Marková, Markéta Grunermelová, Eva Meluzínová, Jana Adámková, Jiří Kubále, Marika Talábová, Dana Horáková, Eva Kubala Havrdová

"The spectrum of MRI findings of progressive multifocal leukoencephalopathy in patients with multiple sclerosis in the Czech Republic"

Číslo: 4/2019
Periodikum: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
DOI: 10.14735/amcsnn2019381

Klíčová slova: roztroušená skleróza – progresivní multifokální leukoencefalopatie – MR – asymptomatický nález

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Cíl: Ukázat celé spektrum nálezů na MR u pa­cientů z ČR s progresivní multifokální leukoencefalopatií (PML) asociovanou s podáváním natalizumabu u RS.

Soubor a metodika: První případ byl popsán v roce 2009, poslední případ v prosinci 2018, celkem bylo dia­gnostikováno 14 případů PML u pa­cientů s RS. Práce hodnotí MR nález, který vykazoval známky přítomnosti PML a bylo vysloveno podezření na toto onemocnění následně konfirmované pomocí detekce DNA viru Johna Cun­ninghama (JCV) z mozkomíšního moku pomocí polymerázové řetězové reakce. Všichni pa­cienti splnili kritéria Americké akademie neurologie z roku 2013 pro dia­gnózu tohoto onemocnění. MR protokol se lišil, pacienti byli vyšetřeni na různých MR pracovištích z celé ČR, dále i protokol odpovídal době, kdy k vyšetření došlo.

Výsledky: Celkem 13 pa­cientů (92,9 %) mělo pozitivní nález na MR. Nejčastěji se jednalo o typické postižení bílé hmoty v subkortikální oblasti frontálního laloku (42,9 %), následované parietálním (28,6 %) a temporálním lalokem (28,6 %). Rozsah postižení byl také značně variabilní od drobného diskrétního ložiska až po rozsáhlé difuzní postižení postihující více laloků. U dvou pa­cientů byla zachycena ložiska v oblasti mozečku a pontu (14,3 %), jeden pa­cient ze souboru měl postižení v oblasti mezencefalon a další v oblongátě. Ve dvou případech se vyskytovala ložiska v talamech, v jednom případu v putamen. V ně­kte­rých případech byl nález na MR velmi podobný nálezu u RS a na možné PML ukázala především progrese nálezu MR oproti předchozím kontrolám MR, kdy byl nález stacionární. Jeden pa­cient se zcela vymykal skupině s pozitivním MR nálezem. PML u něho byla dia­gnostikována z kontrolní lumbální punkce při změně terapie a MR nález v této době byl negativní. Pozitivní nález se objevil až po 6 měsících a jednalo se o podtyp infekce JCV –  granulocytární neuronopatie s postižením mozečku.

Závěr: Na českém souboru pa­cientů s PML byla potvrzena velká variabilita v MR nálezech, jež poukázala na důležitost pečlivé monitorace pomocí MR pro zachycení onemocnění optimálně v subklinické fázi.