Anotace:
Cíl: Cílem této studie bylo prozkoumat vliv fluoxetinu na obnovu funkční nezávislosti po akutní ischemické CMP (iCMP) a faktory ovlivňující prognózu. Pacienti a metody: Jedná se o retrospektivní studii na 196 pacientech po iCMP, kteří podstoupili léčbu od května 2018 do září 2020. Pacienti byli pomocí tabulky náhodných číslem rozděleni do kontrolní a experimentální skupiny (n = 98 v každé skupině). Kontrolní skupině byly podávány rutinní medikamenty a experimentální skupině také fluoxetin po dobu 60 dní. Zároveň obě skupiny podstupovaly rehabilitační trénink. Jejich neurologické funkce, míra deprese, motorika končetin a aktivity běžného života (activities of daily living; ADL) byly hodnoceny pomocí škály National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS), Hamiltonovy škály pro hodnocení deprese (Hamilton Rating Scale for Depression; HAMD), Fugl-Meyerovy hodnotící stupnice (Fugl-Meyer Assessment; FMA) a indexu Barthelové. Analyzovány byly nezávislé rizikové faktory špatné prognózy pacientů po iCMP. Výsledky: Po dokončení léčby bylo v porovnání s výsledky skupin před léčbou zjištěno významné zvýšení skóre FMA a ADL, NIHSS a HAMD skóre se naopak u obou skupin snížilo (p < 0,05). U experimentální skupiny došlo v porovnání s kontrolní skupinou k významně lepším výsledkům léčby i zlepšení motorických a neurologických funkcí (p < 0,05). Nezávislými rizikovými faktory špatné prognózy (p < 0,05) byly objem infarktu, výchozí skóre NIHSS, diabetes mellitus, arteriální hypertenze, leukoaraióza, hyperurikémie a infekce. Závěr: Fluoxetin může významně zlepšit výsledky léčby i motorické a neurologické funkce pacientů po iCMP. Velký objem infarktu, vysoké výchozí skóre NIHSS, diabetes mellitus, arteriální hypertenze, leukoaraióza, hyperurikémie a infekce zvyšují riziko špatné prognózy.