Současný stav zvodnění stařinového systému bývalého hlubinného dolu Eliška

se nachází v jižní části lomu ČSA. Důl Eliška byl v provozu v letech 1892-1940. Uhelná sloj byla těžena ve svrchní sloji
pilířováním (mocnost 1,8-2 m) a v hlavní sloji metodou komorováním na zával převážně jednou lávkou mocnou cca 12 až
14 m. Zcela výjimečně se objevuje ve východní části jižního pole dvoulávkové dobývání, kde 2. komorová lávka byla vyražena
při bázi bilanční části sloje (kritérium bilančnosti platné v době těžby suroviny). Stařiny dolu Eliška byly po ukončení provozu
dolu přirozeně odvodňovány směrem k dolu Maršál Koněv (Grohmann) v Dřínově. Po zastavení čerpání na dole M. Koněv,
a zejména po přerušení komunikace vydobytím hlubině přerubané uhelné sloje a následném založení vnitřní výsypky na
lomu ČSA, došlo k izolaci zbývajících stařin mezi Jižním polem a vnitřní výsypkou vydobytého lomu Eliška. Poté byly volné
prostory v dole postupně zaplněny vodou. V roce 2017 byly při průzkumných pracích zaznamenány výrony podzemních
vod pocházejících ze zastiženého chodebního systému. V první polovině roku 2018 byly v zájmovém území realizovány
2 monitorovací vrty a zahájen monitoring pohybu hladin vod ve stařinovém systému.