Eva Klimentová, Vít Dočekal
Slyšící děti neslyšících rodičů a škola
Číslo: 6/2023
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: CODA, školní docházka, škola, rodičovství, neslyšící
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Popsat sociální rizika, která provázejí školní docházku slyšících dětí neslyšících rodičů
(CODA) v České republice, a navrhnout možná řešení na úrovni nástrojů a institucí sociální práce.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Do výzkumu jsme vstupovali z báze poznatků o bilingvismu
a kultuře Neslyšících. Průběžné výsledky zkoumání rozkrývaly témata spojená s teoriemi potřeb
a s poznatky o příčinách, projevech a rizicích deprivace. METODY: Kvalitativní strategie výzkumu
uplatněná ve dvou návazných šetřeních, kdy první bylo zaměřeno na prožívání dětství CODA
se zaměření na tlumočení neslyšícím rodičům a druhé na prožívání rodičovství rodiči CODA.
VÝSLEDKY: Výsledky výzkumu odkrývají sociální faktory oslabující CODA během školní docházky,
které není v moci neslyšících rodičů plně prevenovat. Rodiče hledají neformální strategie podpory
svých dětí ve zvládání školních povinností, ne vždy však úspěšně. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ
PRÁCI: Potíže rodin vychovávajících CODA školního věku se jeví být preventabilní. K tomuto účelu
navrhujeme zapojení školního sociálního pracovníka do podpory těchto dětí a/nebo zařazení CODA
mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Nepříliš náročné, ale efektivní úpravy organizace
školní docházky CODA by mimo jiné zvýšily jejich šance na úspěšnost školní docházky, a tím i na
lepší připravenost na sekundární a terciální vzdělávání a podpořily by jejich šance na trhu práce.
Zobrazit více »
(CODA) v České republice, a navrhnout možná řešení na úrovni nástrojů a institucí sociální práce.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Do výzkumu jsme vstupovali z báze poznatků o bilingvismu
a kultuře Neslyšících. Průběžné výsledky zkoumání rozkrývaly témata spojená s teoriemi potřeb
a s poznatky o příčinách, projevech a rizicích deprivace. METODY: Kvalitativní strategie výzkumu
uplatněná ve dvou návazných šetřeních, kdy první bylo zaměřeno na prožívání dětství CODA
se zaměření na tlumočení neslyšícím rodičům a druhé na prožívání rodičovství rodiči CODA.
VÝSLEDKY: Výsledky výzkumu odkrývají sociální faktory oslabující CODA během školní docházky,
které není v moci neslyšících rodičů plně prevenovat. Rodiče hledají neformální strategie podpory
svých dětí ve zvládání školních povinností, ne vždy však úspěšně. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ
PRÁCI: Potíže rodin vychovávajících CODA školního věku se jeví být preventabilní. K tomuto účelu
navrhujeme zapojení školního sociálního pracovníka do podpory těchto dětí a/nebo zařazení CODA
mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Nepříliš náročné, ale efektivní úpravy organizace
školní docházky CODA by mimo jiné zvýšily jejich šance na úspěšnost školní docházky, a tím i na
lepší připravenost na sekundární a terciální vzdělávání a podpořily by jejich šance na trhu práce.