Národní identita v mezinárodních vztazích

Anotace: Článek interpretuje roli národní identity v současném výzkumu mezinárodních vztahů. Rozděluje dva hlavní přístupy – přístup sociálního konstruktivismu a poststrukturalismu – a ukazuje na nedostatky, které jsou v díle jejich autorů obsaženy. Pro jejich překonání navrhuje nový přístup ke zkoumání identity, který vychází z pragmatického prolnutí obou zmíněných škol. Navrhuje uchopit identitu pomocí míry její sedimentace, a to na nejmělčí, středně hluboké a nejhlubší úrovni. Na nejmělčí úrovni sedimentace se odehrává diskurzivní boj aktérů o vlastní vize identity. Na střední úrovni pronikají konkrétnější formy identit. Nejhlouběji sedimentované identity nabývají formy kultury v chápání sociálních konstruktivistů. Identity ve všech vrstvách se následně zpětně ovlivňují, a to jak pozitivně (mělčí úrovně akcelerují změny v hlubších), tak negativně (hlouběji sedimentované identity brání změnám na mělčích úrovních).