Igor Hendrych
Faktory pomáhající a bránící sociálnímu začleňování lidí po výkonu trestu odnětí svobody
Číslo: 5/2020
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: sociální inkluze, výkon trestu, odnětí svobody, institucionální podpora, inkluzivní změna, sociální pomoc
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Text přináší odpovědi na výzkumnou otázku „Jak působí charakteristiky institucionální
podpory na inkluzivní změnu lidí po výkonu trestu odnětí svobody v Moravskoslezském kraji“.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: V ČR a potažmo v Moravskoslezském kraji je evidována
vysoká míra recidivy kriminálního jednání a současně vysoký poměr odsouzených ve výkonu trestu
odnětí svobody na počet obyvatel, což vzbuzuje předpoklad, že institucionální podpora sociální
inkluze bývalých odsouzených vykazuje deficity. V rámci teorie je vycházeno ze zahraničních
zkušeností teorie sociální inkluze lidí po výkonu trestu, neboť v ČR není dosud tato oblast
relevantně empiricky probádaná. METODY: Výzkumné šetření bylo založeno na platformě
interpretativního porozumění v rámci strategie kvalitativního zkoumání, které bylo realizováno
prostřednictvím biografického přístupu. Základní technikou zjišťování se staly narativní rozhovory
s dalšími užitými doplňkovými technikami, polostrukturovanými rozhovory a studiem dokumentů.
VÝSLEDKY: Na základě výsledku výzkumu lze konstatovat, že v dané oblasti převládají faktory,
které sociální inkluzi lidí po výkonu trestu spíše brání či jí nepomáhají. IMPLIKACE PRO
SOCIÁLNÍ PRÁCI: Výsledná zjištění mohou pomoci aktérům institucionální podpory sociální
inkluze lidí po výkonu trestu, kteří jsou velmi často sociálními pracovníky či realizátory sociální
politiky, reflektovat nedostatky v jejich praxi a formulovaná doporučení napomoci k jejímu zlepšení.
Zobrazit více »
podpory na inkluzivní změnu lidí po výkonu trestu odnětí svobody v Moravskoslezském kraji“.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: V ČR a potažmo v Moravskoslezském kraji je evidována
vysoká míra recidivy kriminálního jednání a současně vysoký poměr odsouzených ve výkonu trestu
odnětí svobody na počet obyvatel, což vzbuzuje předpoklad, že institucionální podpora sociální
inkluze bývalých odsouzených vykazuje deficity. V rámci teorie je vycházeno ze zahraničních
zkušeností teorie sociální inkluze lidí po výkonu trestu, neboť v ČR není dosud tato oblast
relevantně empiricky probádaná. METODY: Výzkumné šetření bylo založeno na platformě
interpretativního porozumění v rámci strategie kvalitativního zkoumání, které bylo realizováno
prostřednictvím biografického přístupu. Základní technikou zjišťování se staly narativní rozhovory
s dalšími užitými doplňkovými technikami, polostrukturovanými rozhovory a studiem dokumentů.
VÝSLEDKY: Na základě výsledku výzkumu lze konstatovat, že v dané oblasti převládají faktory,
které sociální inkluzi lidí po výkonu trestu spíše brání či jí nepomáhají. IMPLIKACE PRO
SOCIÁLNÍ PRÁCI: Výsledná zjištění mohou pomoci aktérům institucionální podpory sociální
inkluze lidí po výkonu trestu, kteří jsou velmi často sociálními pracovníky či realizátory sociální
politiky, reflektovat nedostatky v jejich praxi a formulovaná doporučení napomoci k jejímu zlepšení.