Vznik falešných vzpomínek u dětí školního věku jako důsledek missinformace

Dominika Žitníková, Lenka Lacinová

Vznik falešných vzpomínek u dětí školního věku jako důsledek missinformace

Číslo: 2/2017
Periodikum: E-psychologie

Klíčová slova: syndrom falešné paměti, missinformace, sugestibilita, zkreslení vzpomínek, zkreslující otázky

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Lidská paměť není příliš přesná a spolehlivá, naopak je docela snadno zmanipulovatelná. Stačí i nenápadný podnět z okolí, který utkví v paměti, aby přepsal nebo se navázal na původní vzpomínky. Takto může dojít jak ke zkreslení původních vzpomínek, tak i k vytvoření zcela nových. Protože děti jsou sugestibilnější než dospělí, můžou být jejich vzpomínky a svědectví považovány za méně věrohodné. V tomto experimentu byl zkoumán vliv zkreslujících informací na původní vzpomínku u vzorku 107 dětí školního věku. Během misinformační procedury byla u 45,7 % dětí skrze sugestivní otázky vytvořena vzpomínka na něco, co nemohly vidět. Rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou v chybování u kritické položky byl více jak 20%. Ke všem otázkám byla zařazena škála jistoty, aby se předešlo hádání odpovědí. Ukázalo se, že děti si sice jsou schopny zapamatovat přesné informace, ale při pokládání sugestivních dotazů v osobním rozhovoru se jejich paměť přizpůsobí novým podnětům a stává se nepřesnou v pozdějších výpovědích.