Dan Thiel, Karel Sýkora
Porovnání tepové frekvence ve vodním prostředí a na suchu
Číslo: 2/2016
Periodikum: Tělesná kultura
DOI: 10.5507/tk.2016.008
Klíčová slova: plavání, tepová frekvence, voda, potápění, tepová frekvence ve vodě
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
Východiska: Rozdíl mezi atmosférickým vzduchem a vodou lze popsat na základě chemických a fyzikálních vlastností. Rozdíl těchto vlastností ve vodě a na suchu prokazatelně ovlivňuje sportovní výkon a nelze stejnou činnost vykonávat v obou prostředích totožně. Patrné je to zejména u biomechaniky pohybu, kde důležitou roli hraje hustota prostředí. Kromě biomechaniky je u činností porovnáván rozdíl vlivu prostředí na fyziologickou odezvu lidského organismu. Změna tepové frekvence je jedním z fyziologických parametrů, které jsou zkoumány.
Cíle: Zjistit, zda ponoření organismu pod vodní hladinu má statisticky signifikantní vliv na změnu klidové tepové frekvence oproti tepové frekvenci na suchu.
Metodika: Jedná se o kvantitativní studii prováděnou porovnáním hodnot tepové frekvence na suchu a pod vodní hladinou u 30 sportovců se zkušenostmi s plaveckými sporty (věk 23,7 ± 1,8 let). Tepová frekvence byla měřena ve statické poloze vleže na zádech po dobu pěti minut (výška vodního sloupce = 26 cm, teplota vody byla 30,4 ± 0,2° C, teplota vzduchu byla 23,4 ± 0,4° C). Pro výpočet statistické významnosti byl použit parametrický párový Studentův t-test (p = 0,05). Pro určení věcné významnosti byla u tepové frekvence stanovena hranice ±3 tepy za minutu.
Výsledky: Výsledky parametrického párového Studentova t-testu, u žádného časového bodu (každá patnáctá sekunda z pětiminutového měření), nepotvrdily statisticky signifikantní rozdíl klidové tepové frekvence ve vodě a na suchu (p = 0,080-0,925). U deseti probandů došlo ke snížení tepové frekvence ve vodě minimálně o 3 tepy za minutu, u sedmi probandů se minimálně o 3 tři tepy za minutu zvýšila tepová frekvence a u třinácti probandů se pohybovala v rozmezí ±3 tepy za minutu.
Závěry: Výsledky ukázaly, že vodní prostředí nemá statisticky signifikantní vliv na změnu klidové tepové frekvence. Při zkoumání věcné významnosti jsme nedospěli k výsledkům, které by ukazovaly jasný trend rozdílu tepové frekvence na suchu a ve vodě. Při činnostech ve vodě doporučujeme pracovat s aktuálně naměřenými hodnotami tepové frekvence.
Zobrazit více »
Cíle: Zjistit, zda ponoření organismu pod vodní hladinu má statisticky signifikantní vliv na změnu klidové tepové frekvence oproti tepové frekvenci na suchu.
Metodika: Jedná se o kvantitativní studii prováděnou porovnáním hodnot tepové frekvence na suchu a pod vodní hladinou u 30 sportovců se zkušenostmi s plaveckými sporty (věk 23,7 ± 1,8 let). Tepová frekvence byla měřena ve statické poloze vleže na zádech po dobu pěti minut (výška vodního sloupce = 26 cm, teplota vody byla 30,4 ± 0,2° C, teplota vzduchu byla 23,4 ± 0,4° C). Pro výpočet statistické významnosti byl použit parametrický párový Studentův t-test (p = 0,05). Pro určení věcné významnosti byla u tepové frekvence stanovena hranice ±3 tepy za minutu.
Výsledky: Výsledky parametrického párového Studentova t-testu, u žádného časového bodu (každá patnáctá sekunda z pětiminutového měření), nepotvrdily statisticky signifikantní rozdíl klidové tepové frekvence ve vodě a na suchu (p = 0,080-0,925). U deseti probandů došlo ke snížení tepové frekvence ve vodě minimálně o 3 tepy za minutu, u sedmi probandů se minimálně o 3 tři tepy za minutu zvýšila tepová frekvence a u třinácti probandů se pohybovala v rozmezí ±3 tepy za minutu.
Závěry: Výsledky ukázaly, že vodní prostředí nemá statisticky signifikantní vliv na změnu klidové tepové frekvence. Při zkoumání věcné významnosti jsme nedospěli k výsledkům, které by ukazovaly jasný trend rozdílu tepové frekvence na suchu a ve vodě. Při činnostech ve vodě doporučujeme pracovat s aktuálně naměřenými hodnotami tepové frekvence.