Anotace:
Východiska: Invazivní duktální karcinom (invasive ductal carcinoma – IDC) je nejčastějším typem karcinomu prsu (breast cancer – BC) u žen s vysokou klinickou zátěží v důsledku svých vysoce invazivních vlastností. I přes to, že se rychle objevují nová data týkající se molekulární heterogenity invazivních karcinomů, mnohem méně je známo o molekulárních vzorcích IDC. Stále se zvyšující množství důkazů ukázalo, že heterogenní povaha BC souvisí s dysregulací dlouhých nekódujících RNA (long noncoding RNAs – lncRNAs). Metody: V této studii jsme analyzovali hladinu exprese dvou nových lncRNAs, LOC100288637 a RP11-48B3, v 51 tkáních IDC, které jsme porovnali s přilehlými nekancerózními tkáněmi. Nakonec bylo provedeno bioinformatické hodnocení. Výsledky: Výsledky kvantitativní polymerázové řetězové reakce ukázaly, že LOC100288637 a RP11-48B3 byly v nádorové tkáni významně overexprimovány, a to v porovnání s normálními vzorky (p = 0,0085 a p = 0,0002). Tyto dvě lncRNAs byly také overexprimovány jak v buněčné linii MDA-MB-231 tak v MCF-7 BC, ovšem v buněčné linii MDA-MB-231 byl pozorován vyšší vzorec exprese než u MCF7. Navíc LOC100288637 měl zvýšenou hladinu exprese u HER-2 pozitivních nádorů v porovnání s HER-2 negativními nádory (p = 0,031). Je zajímavé, že lncRNA RP11-48B3.4 byla upregulována u subjektů s IDC a menarche ve věku < 14 let, a to v porovnání s pacientkami s menarche ve věku ≥ 14 let (p = 0,041). Při jiném výsledku bylo pozorováno, že lncRNA RP11-48B3.4 je významně upregulována u nádorů nižšího histologického grade v porovnání se vzorky nádorů s vyšším grade (p = 0,047). A nakonec jsme pomocí bioinformatického hodnocení našli předpokládanou interakci mezi RP11-48B3.4 a mRNA „zinc finger and BTB domain containing 10“. Závěr: Naše zjištění svědčí o tom, že tyto lncRNAs, které potenciálně hrají onkogenní roli, jsou klinicky významně zapojeny do patogeneze IDC a mohou tedy sloužit jako nové markery pro diagnostiku a léčbu IDC.