Právo a antropologie

Anotace: Antropologická i právní literatura často uvádí, že antropologie práva je hraniční disciplínou mezi antropologií a právem (resp. právní vědou). Jasná a jednoznačná dělící příčka je z tohoto hlediska fundamentálním předpokladem pro neproblematickou interdisciplinární spolupráci sociálních antropologů a právních vědců a pro kombinaci etnografických dat s právními analýzami. Tento článek naproti tomu připomíná, že z hlediska historického vývoje vědy je vztah sociální antropologie a západní právní ontologie, jež je vtělena do právních věd, docela jiný. Sociální vědy, a sociální antropologie zvláště, se historicky etablovaly jako reflexivní empirické obory soustavným překračováním prostorových a temporálních limitů západní právní ontologie, přičemž antropologie práva a její předchůdce, historickoprávní škola, sehrály v tomto procesu klíčovou roli. Antropologie práva jako svébytné vědecké zaměření, jež chápe právo jako problém druhého, je sourodé s antropologií a sociálními vědami, avšak nesourodé s právními vědami, byť i v nich má své historické počátky. Její specifické postavení je tak samo připomínkou historicky vzniklé nesourodosti zdánlivě příbuzných normativních a sociálních věd.