Marie Jelínková, Ina Avramioti
Ukrajinské koordinátorky v Česku
Číslo: 5/2024
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: Ukrajinci, nucená migrace, terénní práce, komunitní práce, ukrajinské koordinátorky
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Článek přibližuje roli tzv. ukrajinských koordinátorek, aktivních Ukrajinek, které v různých
oblastech vykonávaly interkulturní, terénní a/či sociální práci s ukrajinskými nucenými migranty.
Článek přibližuje náplň a obsah práce této specifické profese i výzvy, kterým koordinátorky čelily.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Studie je ukotvena v perspektivě komunitní terénní práce,
kterou rozumíme komunitně orientovanou činnost prováděnou s cílem kontaktovat jednotlivce
nebo skupiny z určité cílové populace, které nejsou účinně kontaktovány nebo osloveny stávajícími
službami. METODY: Studie stojí na kritické tematické analýze 15 polo-strukturovaných
rozhovorů s ukrajinskými koordinátorkami. VÝSLEDKY: Analýza rozhovorů ukazuje, že
ukrajinské koordinátorky velmi dobře odpovídaly na potřeby nucených uprchlíků, postupně
se profesionalizovaly a těší je viditelné výsledky jejich práce. Většina z nich hůře odděluje svůj
pracovní a soukromý život, za největší výzvu však pokládají nevyhovující legislativu. IMPLIKACE
PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Studie poukazuje na vysoce pozitivní vliv etablovaných organizací
pracujících s migranty, vzniklou informační a další podporu i existenci potřebných školení (např.
k interkulturní práci). V rozvoji tohoto sektoru je třeba pokračovat a pojmenovat, že zásadně
přispěl ke zvládnutí příchodu půl milionu nucených ukrajinských migrantů do ČR.
Zobrazit více »
oblastech vykonávaly interkulturní, terénní a/či sociální práci s ukrajinskými nucenými migranty.
Článek přibližuje náplň a obsah práce této specifické profese i výzvy, kterým koordinátorky čelily.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Studie je ukotvena v perspektivě komunitní terénní práce,
kterou rozumíme komunitně orientovanou činnost prováděnou s cílem kontaktovat jednotlivce
nebo skupiny z určité cílové populace, které nejsou účinně kontaktovány nebo osloveny stávajícími
službami. METODY: Studie stojí na kritické tematické analýze 15 polo-strukturovaných
rozhovorů s ukrajinskými koordinátorkami. VÝSLEDKY: Analýza rozhovorů ukazuje, že
ukrajinské koordinátorky velmi dobře odpovídaly na potřeby nucených uprchlíků, postupně
se profesionalizovaly a těší je viditelné výsledky jejich práce. Většina z nich hůře odděluje svůj
pracovní a soukromý život, za největší výzvu však pokládají nevyhovující legislativu. IMPLIKACE
PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Studie poukazuje na vysoce pozitivní vliv etablovaných organizací
pracujících s migranty, vzniklou informační a další podporu i existenci potřebných školení (např.
k interkulturní práci). V rozvoji tohoto sektoru je třeba pokračovat a pojmenovat, že zásadně
přispěl ke zvládnutí příchodu půl milionu nucených ukrajinských migrantů do ČR.