Agnieszka Zogata-Kusz
Jedna z nejvíce hated job v ČR? Práce s migranty a reakce okolí
Číslo: 6/2020
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: cizinci, uprchlíci, integrace, nevládní organizace, role, postoje veřejnosti, sociální fungování, sociální bublina
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Cílem článku je zjistit, s jakými reakcemi okolí se setkávají osoby pracující s migranty
v neziskových organizacích v souvislosti se svou prací a jak tyto reakce ovlivňují jejich práci či život.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Na problém je nahlíženo z perspektivy konceptu sociálního
fungování, ekologické perspektivy a s ohledem na profesní role osob pracujících s migranty
v NNO. METODY: Použitou metodou je analýza dat kvantitativního výzkumu (dotazník
s uzavřenými a otevřenými otázkami) a kvalitativního výzkumu (polostrukturované rozhovory).
VÝSLEDKY: K hlavním zjištěním patří to, že tři čtvrtiny respondentů vnímají negativní vztah
společnosti vůči NNO pracujícím s migranty, ovšem pouze menšina z nich se setkává s negativními
reakcemi vůči sobě. Přesto celková atmosféra ve společnosti, negativní reakce mířící k migrantům
anebo k NNO obecně i zkušenosti osob, které čelí útokům či vyhrůžkám, mají za následek mj.
obezřetnost a uzavírání se osob pracujících s migranty v jejich sociální bublině, což ztěžuje plnění
role reprezentanta migrantů ve společnosti. Podpora blízkých je protektivním faktorem syndromu
vyhoření; je významná pro sociální fungování respondentů, kdy požadavky širšího okolí zůstávají
v rozporu s přesvědčeními dané osoby a můžou vést ke střetu loajalit. IMPLIKACE PRO
SOCIÁLNÍ PRÁCI: Zjištění jsou využitelná při supervizích poskytovaných v NNO pracujících
s migranty i pro reflexi řízení těchto organizací s ohledem na rozlišení rolí zaměstnanců.
Zobrazit více »
v neziskových organizacích v souvislosti se svou prací a jak tyto reakce ovlivňují jejich práci či život.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Na problém je nahlíženo z perspektivy konceptu sociálního
fungování, ekologické perspektivy a s ohledem na profesní role osob pracujících s migranty
v NNO. METODY: Použitou metodou je analýza dat kvantitativního výzkumu (dotazník
s uzavřenými a otevřenými otázkami) a kvalitativního výzkumu (polostrukturované rozhovory).
VÝSLEDKY: K hlavním zjištěním patří to, že tři čtvrtiny respondentů vnímají negativní vztah
společnosti vůči NNO pracujícím s migranty, ovšem pouze menšina z nich se setkává s negativními
reakcemi vůči sobě. Přesto celková atmosféra ve společnosti, negativní reakce mířící k migrantům
anebo k NNO obecně i zkušenosti osob, které čelí útokům či vyhrůžkám, mají za následek mj.
obezřetnost a uzavírání se osob pracujících s migranty v jejich sociální bublině, což ztěžuje plnění
role reprezentanta migrantů ve společnosti. Podpora blízkých je protektivním faktorem syndromu
vyhoření; je významná pro sociální fungování respondentů, kdy požadavky širšího okolí zůstávají
v rozporu s přesvědčeními dané osoby a můžou vést ke střetu loajalit. IMPLIKACE PRO
SOCIÁLNÍ PRÁCI: Zjištění jsou využitelná při supervizích poskytovaných v NNO pracujících
s migranty i pro reflexi řízení těchto organizací s ohledem na rozlišení rolí zaměstnanců.