Michaela Hiekischová
Využití biografické anamnézy při individuálním plánování s osobami s Alzheimerovou nemocí v domovech pro seniory
Číslo: 3/2020
Periodikum: Sociální práce
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Cílem stati je zjistit, jakým způsobem se biografická anamnéza využívá při práci s klienty
ve vybraných domovech pro seniory s registrovanou sociální službou domov se zvláštním
režimem, a odhalit, jak jsou výsledky z ní aplikovány do individuálních plánů. TEORETICKÉ
VÝCHODISKO: Ve stati je vycházeno z psychobiografického modelu péče Erwina Böhma.
Předpokladem tohoto konceptu je péče zaměřená v prvé řadě na oživení psychiky seniorů, na jejich
aktivizaci (případně stimulaci), na poskytování individualizované péče a na zachovávání principu
normality v životě seniorů s využitím biografie klienta (jeho životního příběhu). METODY: Metodou
sběru dat byl především polostrukturovaný rozhovor s pracovníky vybraných domovů pro seniory, jež
jsou kontaktními místy České alzheimerovské společnosti. Doplňkovou metodou bylo pozorování.
VÝSLEDKY: Bylo zjištěno, že cílený způsob implementace poznatků z biografie do individuálních
plánů byl patrný pouze v jednom ze tří zařízení. Nicméně aktivizační (případně stimulační) činnosti
byly ve všech domovech pro seniory přizpůsobovány potřebám klientů i jejich zájmům a zvykům
vycházejícím z jejich minulosti. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Zjištění lze využít pro
výkon praxe sociální práce jako inspiraci při péči o osoby s Alzheimerovou chorobou. Ačkoliv se
jedná o ústavní zařízení, neplatí v žádném z nich předpoklad péče zaměřené primárně na „teplo‒
jídlo‒očistu“ a tento způsob práce může vést k vyšší profesionalizaci pracovníků.
Zobrazit více »
ve vybraných domovech pro seniory s registrovanou sociální službou domov se zvláštním
režimem, a odhalit, jak jsou výsledky z ní aplikovány do individuálních plánů. TEORETICKÉ
VÝCHODISKO: Ve stati je vycházeno z psychobiografického modelu péče Erwina Böhma.
Předpokladem tohoto konceptu je péče zaměřená v prvé řadě na oživení psychiky seniorů, na jejich
aktivizaci (případně stimulaci), na poskytování individualizované péče a na zachovávání principu
normality v životě seniorů s využitím biografie klienta (jeho životního příběhu). METODY: Metodou
sběru dat byl především polostrukturovaný rozhovor s pracovníky vybraných domovů pro seniory, jež
jsou kontaktními místy České alzheimerovské společnosti. Doplňkovou metodou bylo pozorování.
VÝSLEDKY: Bylo zjištěno, že cílený způsob implementace poznatků z biografie do individuálních
plánů byl patrný pouze v jednom ze tří zařízení. Nicméně aktivizační (případně stimulační) činnosti
byly ve všech domovech pro seniory přizpůsobovány potřebám klientů i jejich zájmům a zvykům
vycházejícím z jejich minulosti. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Zjištění lze využít pro
výkon praxe sociální práce jako inspiraci při péči o osoby s Alzheimerovou chorobou. Ačkoliv se
jedná o ústavní zařízení, neplatí v žádném z nich předpoklad péče zaměřené primárně na „teplo‒
jídlo‒očistu“ a tento způsob práce může vést k vyšší profesionalizaci pracovníků.