Anotace:
Ve studii vycházíme z analýz odpovědí na uzavřené i otevřené otázky dotazníkového šetření provedeného na vzorku 50 studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy bezprostředně po vykonání státní závěrečné zkoušky (SZZ). Vedle zkoumání prožívání SZZ studenty jsme se zaměřili také na to, jak toto prožívání reflektovali jejich zkoušející, a to prostřednictvím analýzy skupinových rozhovorů s 12 vysokoškolskými učiteli. Výsledky ukazují, že většina studentů při SZZ prožívala nervozitu a strach, přičemž značnou část z nich se podařilo examinátorům uklidnit. Studenti pro zvládání stresu využívali různé copingové strategie. Mnozí očekávali výraznou emocionální podporu a spravedlivý i profesionální přístup zkoušejících. Někteří však měli tendenci odmítat možnost řešit stres samostatně a aktivně, přičemž jeho existenci do značné míry přisuzovali zkoušejícím. Examinátoři naopak vnímali stres studentů jako přirozený, nadměrný stres pak spojovali s jejich nepřipraveností nebo nízkou odolností. Přitom se sami cítili projevy stresu u studentů znejistěni. Tento pohled kontrastuje s tvrzením studentů, že pro přípravu udělali maximum. Výsledky vedou k zamyšlení nad tím, zda jsou očekávání vyučujících týkající se vysoké míry autonomního učení současných studentů realistická, v čem jsou studenti učitelství pro 1. stupeň specifickí a jaké změny v průběhu studia a pojetí SZZ by mohly zvýšit spokojenost obou stran.