Miskoncepce týkající se animismu aneb je atom živý?

Anotace: Atom je pojem, se kterým se žáci setkávají jak ve fyzice, tak v chemii. Obtížnost výuky tohoto pojmu spočívá v tom, že jde o značně abstraktní konstrukt. Při výuce pojmu atom proto učitelé používají různé modely, analogie a metafory, ale i různá antropomorfní vyjádření. Žáci si však často vytvářejí své vlastní modely a jejich představy se tak mohou značně lišit od představy atomu, kterou se jim jejich učitelé snaží zprostředkovat. Náš příspěvek je zaměřen na jednu z nejrozšířenějších miskoncepcí, kterou je animismus, tj. představu, že atom je živý (má vlastnosti živých organismů). Četnost výskytu této miskoncepce ilustrujeme na příkladu výzkumu představ o atomech, který jsme provedli v České republice. Účastnili se ho žáci 9. ročníků z šesti základních škol a jedné kvarty víceletého gymnázia a také studenti učitelství pro 1. stupeň základní školy a studenti bakalářských dvouoborových a jednooborových studií z několika českých univerzit. Ke zjišťování představ žáků a studentů jsme použili test, do jehož jednotlivých položek byly zahrnuty nejčastější miskoncepce v oblasti atomistiky. V příspěvku podrobně komentujeme výsledky, které jsme získali na základě odpovědí respondentů na dvě testové položky, jež se týkaly animismu. Náš výzkum ukázal, že zejména žáci základních škol a také budoucí učitelé pro 1. stupeň základní školy mají mnoho chybných představ o atomu spojených s animismem. Mnoho z těchto miskoncepcí souvisí velmi pravděpodobně s tím, že žáci i studenti zaměňují atomy a buňky a často také atomy a molekuly. Mezi nejrozšířenější miskoncepce patří představa, že když živočich zemře, atomy se rozštěpí na jednodušší části a ty pak vytvoří nové atomy, a také představa, že atomy přestanou existovat, jakmile se živočich rozloží.