Pád karierního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 – případová studie vzdělávací politiky

Metody: K získání odpovědí na hlavní výzkumné otázky - (1) V čem byly hlavní příčiny nepřijetí karierního systému v roce 2017? (2) Jaká byla role klíčových aktérů v procesu ne/přijetí? - byly využity metody kvalitativního výzkumu, zejména analýza dokumentace z jednání Poslanecké sněmovny a Senátu ČR, analýzy masmédií, polostrukturované rozhovory s klíčovými aktéry procesu schvalování a zamítnutí karierního systému.

Výsledky: Jsou popsány procesy komunikace a interakce klíčových aktérů vzdělávací politiky a vliv nového subjektu (Pedagogická komora), který se v situaci atomizace profesní komunity do mnoha asociací, zájmových a vlivových skupin stává hlasitým, organizovaným hlasem reprezentujícím populistické postoje učitelské veřejnosti. Dále jsou analyzovány ne/schopnost komunikace ministerstva se zástupci školské praxe a s „opinion makery“, míra politizace v rozhodování, věcná znalost a porozumění politiků odborným otázkám, vliv odborníků a expertních názorů v politickém rozhodování o odborných otázkách řízení školství, vliv sociálních sítí při ovlivňování veřejného mínění apod.

Diskuze výsledků a závěry: Je reflektován fenomén „krize expertnosti“ (Nichols, 2017) – trend k ignorování expertních znalostí a výzkumně doložených dat, mizí dialog mezi experty a širší veřejnosti, zesílení jisté formy politické korektnosti, kdy všechny názory jsou považovány za stejně hodnotné, každý názor musí zaznít apod. Součástí tohoto trendu ve veřejném rozhodování je vzestup „agresivní nevědomosti“ chápané jako lpění na vlastním názoru i tváří v tvář protiřečícím faktům. Agresivní nevědomost posilují sociální sítě. Výzkum otevírá řadu otázek věcných, metodologických i etických. Studie nastiňuje příležitosti a rizika české vzdělávací politiky v kontextu dalších aktivit ovlivňujících de/profesionalizaci učitelské profese v ČR.