Služby pro lidi se smyslovým postižením
Číslo: 6/2020
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: sociální služby, lidé s postižením zraku, lidé s postižením sluchu, lidé se smyslovým postižením, potřeby, kvalitativní výzkum
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Text zjišťuje, v čem se liší a v čem se podobají představy lidí se smyslovým postižením
o poptávce po sociálních službách a představy poskytovatelů služeb o nabídce sociálních služeb
pro lidi se smyslovým postižením. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Klíčovým konceptem je
představa o poptávce po službách a jejich nabídce. Poptávce po službách rozumím jako představě
o vlastních potřebách, o činnosti vedoucí k uspokojení potřeb, o způsobu zjišťování přiměřenosti
nabízené služby a o zkušenosti s činností, která se prakticky vykonává. Nabídku definuji analogicky.
METODY: Ve výzkumu využívám metody strukturovaného rozhovoru a focus group. VÝSLEDKY:
Lidé se zrakovým postižením formulují své potřeby hlavně v oblasti styku s vidící většinou. Činnosti
vedoucí k naplnění potřeb chápou jako cílené na většinovou vidící společnost. Poskytovatelé služeb
pro lidi se zrakovým postižením vidí potřeby klientů hlavně jako přímé a nepřímé důsledky jejich
postižení. Naplňování potřeb je realizováno uvnitř pomáhajících organizací, směrováno na lidi
s postižením zraku. Lidé s postižením sluchu jmenovali hlavně potřebu komunikace se slyšícími.
Pomáhající popisovali širokou škálu potřeb a aktivit, která se velmi podobala potřebám popsaným
poskytovateli služeb pro lidi s postižením zraku. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI:
Sociální pracovníci by se měli nyní zaměřit na pomoc klientům v interakci s dalšími subjekty i ve
chvíli, kdy to zahrnuje vyjednávání s těmito subjekty.
Zobrazit více »
o poptávce po sociálních službách a představy poskytovatelů služeb o nabídce sociálních služeb
pro lidi se smyslovým postižením. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Klíčovým konceptem je
představa o poptávce po službách a jejich nabídce. Poptávce po službách rozumím jako představě
o vlastních potřebách, o činnosti vedoucí k uspokojení potřeb, o způsobu zjišťování přiměřenosti
nabízené služby a o zkušenosti s činností, která se prakticky vykonává. Nabídku definuji analogicky.
METODY: Ve výzkumu využívám metody strukturovaného rozhovoru a focus group. VÝSLEDKY:
Lidé se zrakovým postižením formulují své potřeby hlavně v oblasti styku s vidící většinou. Činnosti
vedoucí k naplnění potřeb chápou jako cílené na většinovou vidící společnost. Poskytovatelé služeb
pro lidi se zrakovým postižením vidí potřeby klientů hlavně jako přímé a nepřímé důsledky jejich
postižení. Naplňování potřeb je realizováno uvnitř pomáhajících organizací, směrováno na lidi
s postižením zraku. Lidé s postižením sluchu jmenovali hlavně potřebu komunikace se slyšícími.
Pomáhající popisovali širokou škálu potřeb a aktivit, která se velmi podobala potřebám popsaným
poskytovateli služeb pro lidi s postižením zraku. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI:
Sociální pracovníci by se měli nyní zaměřit na pomoc klientům v interakci s dalšími subjekty i ve
chvíli, kdy to zahrnuje vyjednávání s těmito subjekty.