M. Špinarová, J. Špinar, J. Pařenica, O. Ludka, K. Lábr, J. Krejčí, F. Málek, P. Ošťádal, J. Tomandl, K. Benešová, J. Jarkovský, L. Špinarová
Preskripce a dávkování diuretik u pacientů s chronickým srdečním selháním v registru FAR NHL
Číslo: 2/2020
Periodikum: Kardiologická revue - Interní medicína
Klíčová slova: diuretika – furosemid – srdeční selhání – FAR NHL registr – farmakoterapie – cílová dávka
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Metodika: Tato práce vychází z dat z rozsáhlého registru FAR-NHL (FARmacology and NeuroHumoraL activation). Jedná se o multicentrickou databázi pacientů se stabilním srdečním selháním se sníženou EF LK < 50 % zařazených v období listopad 2014 až listopad 2015.
Výsledky: Celkem bylo do databáze zařazeno 1 100 pacientů, průměrný věk byl 65 let, 80,8 % z nich byli muži. Etiologie srdečního selhání byla nejčastěji ischemická choroba srdeční (49,7 %), dilatační kardiomyopatie (41,7 %) a 8,6 % bylo označeno jako ostatní. Diuretika byla třetí nejpředepisovanější lékovou skupinou. Nejvíce podávaným diuretikem byl furosemid samostatně nebo v kombinaci (80,6 %). Celkem 746 (67,8 %) pacientům byl též podáván verospiron nebo eplerenon. Předpis diuretik se statisticky významně zvyšoval se závažností onemocnění hodnoceno pomocí NYHA (vše 87,3 %; NYHA I 65,8 %, NYHA II 88,2 %, NYHA III–IV 95,9 %; p < 0,001). Vysoká dávka furosemidu byla podávána pacientům s vyšší klasifikací NYHA, nižší EF (25 vs. 30 %; p < 0,001), vyšší hodnotou NT-proBNP (1 176 vs. 378 pg/ ml; p < 0,001) a vyšší hodnotou kreatininu (102 vs. 93 µmol/ l; p < 0,001).
Závěr: Tato data ukazují, že tendence v preskripci a dávkování diuretik odráží především závažnost srdečního selhání a renální funkce a zdůrazňují potřebu velmi individuálního přístupu k nastavení správné dávky pro každého pacienta.