Integrace spirituality klientů v praxi  sociálních pracovníků v síti Arcidiecézní  charity Olomouc

Jakub Doležel, Kristýna Živná, Edward R. Canda, Leoš Zatloukal, Nataša Matulayová, Ivana Olecká

Integrace spirituality klientů v praxi sociálních pracovníků v síti Arcidiecézní charity Olomouc

Číslo: 2/2024
Periodikum: Sociální práce

Klíčová slova: spirituální citlivost, spiritualita, etika sociální práce, kulturní kompetence, rozmanitost, posouzení, intervence, vzdělávání v sociální práci, sociální práce

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: CÍLE: Představujeme výsledky výzkumu integrace spirituální citlivosti v praxi sociálních pracovníků,

jejich vnímání kompatibility spirituální citlivosti s posláním a praxí sociální práce a vlivu osobních
a profesních charakteristik na tyto postoje. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Výzkum se opírá
o teorii vlivu spirituality na psychosociální fungování, o globální profesní stanoviska k potenciálu
spirituality ve vzdělávání a praxi a čerpá z teorie rozlišující náboženské a nenáboženské formy
spirituality i z vývoje sekularizace české společnosti. METODY: Kvantitativní dotazníkové šetření
zahrnující adaptaci zahraničního výzkumného nástroje do češtiny a testující významnost vybraných
proměnných. VÝSLEDKY: Data prokázala u sociálních pracovníků vyšší míru důvěry v koncept
spirituality než náboženství. V různém rozsahu již obojí do své praxe zapojují, ale téměř u poloviny
z nich panuje nejistota ohledně kompatibility s etickým mandátem profese. Většina nepokládá
doménu spirituality za významnou ve fázi posouzení situace klienta. Integrace konceptu spirituality
a/nebo náboženství (s/n) do kvalifikačního vzdělání respondentů a jejich spirituální charakteristiky
souvisely významně s jejich důvěrou v potenciál tématu spirituality v praxi. IMPLIKACE PRO
SOCIÁLNÍ PRÁCI: Lze doporučit posílit integraci s/n do vzdělávání sociálních pracovníků,
zejména s ohledem na spirituální rozmanitost klientů, profesní standardy pro etickou integraci
těchto témat do praxe, a prohlubovat empiricky podložené znalosti o způsobech, jakým se s/n
může projevovat v životě a cílech klienta funkčně či disfunkčně.