Komunikační stereotypy ve výuce

komunikací, která je realizována dialogickou formou. Cílem příspěvku
je zjistit, do jaké míry je tento typ interakce založen na komunikačních
stereotypech a které stereotypy vzájemnému porozumění mezi učitelem
a žáky napomáhají a které mu naopak brání.
V příspěvku budeme sledovat komunikační jednání, jež je orientováno
na sdělování a výměnu informací, ale také na sdílení emocí, postojů a hodnot.
Zjišťujeme, jak jednotliví učitelé směřují vědomě či nevědomě k určitým
komunikačním zvyklostem – stereotypům, jež mohou působit jako facilitátory
úspěšnosti pedagogické komunikace, či naopak jako její retardéry.
Výzkum lze vnímat jako diskusi s většinově sdíleným názorem, podle nějž
jsou stereotypy, a to i stereotypy v pedagogické komunikaci, vnímány negativně.
Příspěvek upozorní na základě teoretických východisek a analýzy
pedagogických dialogů na komunikační stereotypy, jež jsou projevem partnerského
naslouchání směřujícího k vzájemnému porozumění.