První pokusy o inovativní přístup k péči o rizikovou mládež v USA

inspirativními modely práce s rizikovou mládeží zabývá
dvěma institucemi, které byly založeny v USA v první polovině
19. století. V úvodu je nastíněna situace v přístupu
společnosti
k rizikové mládeži v USA na začátku 19. století. Druhá část se
zaměřuje na newyorský House of Refuge (Dům bezpečí),
zejména v období 1824–1826, kdy byl jeho ředitelem Joseph
Curtis.
Třetí část přibližuje bostonský House of Reformation
(Reformatorium), kdy stál v jeho čele E. M. P. Wells. Obě
instituce díky osvícenému vedení představovaly první
nesmělé pokusy pracovat s rizikovou mládeží v USA „jinak”,
tj. neuchylovat se pouze k represivním opatřením.
V závěru studie jsou shrnuty prvky, které oba projekty činily
v jejich době výjimečnými. Z dostupných informací vyplývá,
že veškeré inovativní snahy závisely na osobnosti ředitelů.
Změna vedení zapříčinila návrat k politice trestu a odplaty ve
vztahu k mladým a zařízení bohužel opět sklouzla k označení
„obávaná instituce”. Nicméně odvážné působení Curtise
a Wellse inspirovalo další reformátory péče o mládež, kteří
pokračovali v pokusech pracovat s rizikovou mládeží „jinak“.