Materiálové a střihové inovace ženského sukňového oděvu v 16. století na příkladu panství Pardubice

Anotace: V průběhu 16. století došlo ve středoevropském prostoru k rozsáhlé proměně oděvních zvyklostí. Změny v odívání se nevyhnuly ani venkovu, kde se v začaly postupně uplatňovat nové druhy textilních materiálů, nahrazujících dominantní sukno. Vlněné, bavlněné a hedvábné materiály se uplatnily především ve svátečním oděvu. Nejprve to bylo při šití tradičních oděvních součástí, vedle nichž se ovšem stále častěji objevují i zcela nové oděvní kusy, které venkov s jistým časovým odstupem přejímal z městského prostředí. Právě v prostředí městských cechovních krejčí je nutné hledat zdroj konstrukčních inovací, které proměnily dosavadní střih ženské celistvé sukně, z níž se oddělily rukávy a následně i živůtek. Na konci 16. století se na venkově ustálila nová skladba oděvních součástí, obsahujících sice jednotlivé oděvní kusy různého původu a stáří, v souboru však vytvářející novou estetickou kvalitu, která přetrvala několik dalších století.