Jakub Černý
Zapojování sociálních pracovníků do solidární rezistence při obraně bydlení
Číslo: 6/2022
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: kritická sociální práce, rezistence, vymístění, Bedřiška
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Článek se zaměřuje na aktivismus sociálních pracovníků proti útlaku v bydlení. Cílem
výzkumné části je odpovědět na otázku, jakým způsobem se sociální pracovníci zapojovali do
rezistence proti vymístění ve studovaném sousedství. TEORETICKÁ VÝCHODISKA:
Teoretickými základy jsou kritická sociální práce a kritická urbánní teorie. Aktivismus představuji
skrze koncept rezistence. Útlak v bydlení zužuji na problematiku vymístění v kontextu krize
bydlení a postsocialistické transformace. METODY: Výzkumným kontextem je ostravské
sousedství Bedřiška, čelící vymístění v letech 2017–2020. Použil jsem kvalitativní výzkumnou
strategii. Předmětem analýzy formou zakotvené teorie bylo sedm hloubkových interview se
sociálními a komunitním pracovníky. VÝSLEDKY: K solidární rezistenci u sociálních pracovníků
přispívaly předchozí zkušenosti s kolektivním organizováním a hlubší napojení se na zkoumanou
komunitu nad rámec problematiky bydlení. Zapojení do rezistence u sociálních pracovníků
ovlivňovala jejich pozicionalita vůči institucím a komunitě. Rezistentní jednání mělo tři podstatné
elementy poukazující také na emancipační rozměr rezistence – politický, vztahový a participativní.
IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Sociální pracovníci mohou být důležitými solidárními
aktéry rezistence a podporovat kolektivní úsilí obyvatel ve znevýhodněných komunitách, vedoucí
k sociální změně v oblasti práva na bydlení.
Zobrazit více »
výzkumné části je odpovědět na otázku, jakým způsobem se sociální pracovníci zapojovali do
rezistence proti vymístění ve studovaném sousedství. TEORETICKÁ VÝCHODISKA:
Teoretickými základy jsou kritická sociální práce a kritická urbánní teorie. Aktivismus představuji
skrze koncept rezistence. Útlak v bydlení zužuji na problematiku vymístění v kontextu krize
bydlení a postsocialistické transformace. METODY: Výzkumným kontextem je ostravské
sousedství Bedřiška, čelící vymístění v letech 2017–2020. Použil jsem kvalitativní výzkumnou
strategii. Předmětem analýzy formou zakotvené teorie bylo sedm hloubkových interview se
sociálními a komunitním pracovníky. VÝSLEDKY: K solidární rezistenci u sociálních pracovníků
přispívaly předchozí zkušenosti s kolektivním organizováním a hlubší napojení se na zkoumanou
komunitu nad rámec problematiky bydlení. Zapojení do rezistence u sociálních pracovníků
ovlivňovala jejich pozicionalita vůči institucím a komunitě. Rezistentní jednání mělo tři podstatné
elementy poukazující také na emancipační rozměr rezistence – politický, vztahový a participativní.
IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Sociální pracovníci mohou být důležitými solidárními
aktéry rezistence a podporovat kolektivní úsilí obyvatel ve znevýhodněných komunitách, vedoucí
k sociální změně v oblasti práva na bydlení.