Jana Kovářová
Proměny lexikálního významu na příkladu slova „rozšafný“
Číslo: 2/2019
Periodikum: Didaktické studie
Klíčová slova: lexikální sémantika; korpus; historická sémantika; centrum a periferie
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
Lexikální vrstva představuje nejrychleji se měnící složku jazyka.
Dynamika lexikálních změn odpovídá proměnám skutečnosti, společenským
a politickým vlivům nejazykovým i jazykovým. Výskyt nových lexikálních
forem v závislosti na nových skutečnostech pozoruje i běžný uživatel jazyka.
Méně zřetelné navenek jsou změny a posuny lexikálních významů. Příspěvek
se zaměřuje na proměny v pojmové složce lexikálního významu, a to
především v denotativní vrstvě, okrajově jsou zmíněny i související změny
ve vrstvě kolokační. Jako příklad lexikální jednotky, u níž se během několika
desetiletí radikálně a zároveň nepozorovaně změnilo její chápání a potažmo
i užívání, uvedeme slovo rozšafný. Toto slovo uvádějí všechny naše základní
slovníky včetně Slovníku spisovné češtiny, nenachází se tedy zcela na periferii
slovní zásoby; přesto se jeho slovníky uváděný význam velmi liší od toho,
jak jej chápou sami uživatelé. Příspěvek využívá údaje z Českého národního
korpusu a porovnává je s výsledky výzkumného šetření mezi vysokoškolskými
studenty.
Zobrazit více »
Dynamika lexikálních změn odpovídá proměnám skutečnosti, společenským
a politickým vlivům nejazykovým i jazykovým. Výskyt nových lexikálních
forem v závislosti na nových skutečnostech pozoruje i běžný uživatel jazyka.
Méně zřetelné navenek jsou změny a posuny lexikálních významů. Příspěvek
se zaměřuje na proměny v pojmové složce lexikálního významu, a to
především v denotativní vrstvě, okrajově jsou zmíněny i související změny
ve vrstvě kolokační. Jako příklad lexikální jednotky, u níž se během několika
desetiletí radikálně a zároveň nepozorovaně změnilo její chápání a potažmo
i užívání, uvedeme slovo rozšafný. Toto slovo uvádějí všechny naše základní
slovníky včetně Slovníku spisovné češtiny, nenachází se tedy zcela na periferii
slovní zásoby; přesto se jeho slovníky uváděný význam velmi liší od toho,
jak jej chápou sami uživatelé. Příspěvek využívá údaje z Českého národního
korpusu a porovnává je s výsledky výzkumného šetření mezi vysokoškolskými
studenty.