Petr Opěla, Ivo Schindler, Petr Kawulok, Rostislav Kawulok, Stanislav Rusz, Vojtěch Ševčák
Popis napěťových křivek při tváření za tepla s využitím prediktivních modelů a umělých neuronových sítí
Číslo: 64/2018
Periodikum: Kovárenství
Klíčová slova: Napěťové křivky za tepla, prediktivní modely, umělé neuronové sítě.
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
Popis experimentálně sestavených napěťových křivek za tepla
je běžně realizován s využitím modelů deformačního odporu,
které umožňují pozdější predikci a další využití například v MKP
(metoda konečných prvků) softwarech. Tyto modely sestávají
z parametrů (pomocných proměnných), které jsou matematicky
popisovány v závislosti na termomechanických podmínkách tváření
(teplotě a deformační rychlosti). V rámci předkládané práce
jsou aplikovány dva modely deformačního odporu, společně
popisující napěťové křivky oceli C45 za tepla. Předmětem této
práce je realizace matematického popisu parametrů těchto modelů
na základě dvou různých přístupů, s cílem stanovit, který z nich
umožní přesnější celkový popis zkoumaných napěťových křivek.
První přístup využívá prediktivní vztahy, založené například na
dobře známém Zenerově-Hollomonově parametru. Druhý přístup
je založen na aplikaci umělých neuronových sítí. Na základě
získaných výsledků lze konstatovat, že aplikace metody neuronových
sítí vnesla do popisu napěťových křivek oceli C45 vyšší
přesnost.
Zobrazit více »
je běžně realizován s využitím modelů deformačního odporu,
které umožňují pozdější predikci a další využití například v MKP
(metoda konečných prvků) softwarech. Tyto modely sestávají
z parametrů (pomocných proměnných), které jsou matematicky
popisovány v závislosti na termomechanických podmínkách tváření
(teplotě a deformační rychlosti). V rámci předkládané práce
jsou aplikovány dva modely deformačního odporu, společně
popisující napěťové křivky oceli C45 za tepla. Předmětem této
práce je realizace matematického popisu parametrů těchto modelů
na základě dvou různých přístupů, s cílem stanovit, který z nich
umožní přesnější celkový popis zkoumaných napěťových křivek.
První přístup využívá prediktivní vztahy, založené například na
dobře známém Zenerově-Hollomonově parametru. Druhý přístup
je založen na aplikaci umělých neuronových sítí. Na základě
získaných výsledků lze konstatovat, že aplikace metody neuronových
sítí vnesla do popisu napěťových křivek oceli C45 vyšší
přesnost.