Sociální práce v zajetí koronaviru

práce a poradenství s vězněnými a propuštěnými osobami z výkonu trestu. TEORETICKÁ
VÝCHODISKA: Studie čerpá ze zahraničních analýz, které se pomalu začínají objevovat a ukazují,
že pandemie a opatření měly obecně zásadní vliv na vykonávání sociální práce a poradenství,
včetně zmíněné oblasti vězeňství. Teoreticky je práce ukotvena v kritické sociální práci a kritické
kriminologii. METODY: Polostrukturované rozhovory se sociálními pracovníky/pracovnicemi
z NNO poskytující služby ve zmíněné oblasti a následná kvalitativní obsahová analýza rozhovorů.
VÝSLEDKY: Pandemie a opatření znamenaly výrazný zásah do sociálních služeb a poradenství,
zejména s ohledem na uzavření věznic, přesun přímé práce s klienty/klientkami do neosobního
režimu a etická i profesní dilemata, která museli informanti/tky řešit. IMPLIKACE PRO
SOCIÁLNÍ PRÁCI: Zkoumaný případ ukázal a potvrdil, že organizace působící ve zmíněné
oblasti jsou hodnotově kulturně dobře nastaveny, když se pokoušely svoje služby neomezovat,
a naopak je rozšiřovat a adaptovat se na nastalé podmínky, čímž studie přispívá do debaty, zda
sociální pracovníci/pracovnice byli v době pandemie „právoplatnými“ členy/členkami tzv. první
linie. Zároveň se ukázalo, že situace v některých případech zvýšila důvěru mezi věznicemi
a vězeňským personálem na jedné straně a NNO zajišťujícími služby na straně druhé, na čemž lze
stavět do budoucna.