Efektivita systému podpůrných opatření ve vzdělávání sociálně znevýhodněných romských žáků

proudu je v ČR v současnosti založeno zejména na systému tzv. podpůrných opatření, poskytovaných
ve vzdělávání žákům na základě doporučení školského poradenského zařízení. Cílem
prezentované studie je zhodnotit, s jakou efektivitou tento systém podpory funguje ve vzdělávání
sociálně znevýhodněných romských žáků. Článek přináší data z kvalitativního výzkumu realizovaného
formou semistrukturovaných rozhovorů s pedagogickými pracovníky škol a s experty v dané
oblasti. Výsledky výzkumu poukazují na tyto specifi cké bariéry ve fungování systému podpůrných
opatření u sociálně znevýhodněných romských žáků: a) učitelé a poradenští pracovníci neumí
dostatečně identifi kovat sociální znevýhodnění jako zdroj speciálních vzdělávacích potřeb žáka;
b) celý proces diagnostiky a doporučování podpůrných opatření je časově velmi náročný; c) rodiče
sociálně znevýhodněných žáků se se svými dětmi na diagnostiku do poradenského zařízení mnohdy
nedostaví, a tím pádem ani nemohou získat potřebné doporučení; d) navázání podpůrných
opatření na konkrétní žáky je u škol s větším počtem migrujících žáků velmi nestabilní; e) celý
proces je pro školy administrativně náročný. Ze závěrů výzkumu a jejich komparace s poznatky
z jiných odborných zdrojů je zřejmé, že pro zajištění potřebné vzdělávací podpory (prostřednictvím
asistentů pedagoga, speciálních pedagogů, pedagogických intervencí ad.) ve školách s větším
počtem sociálně znevýhodněných romských žáků by bylo žádoucí nastavení stabilnějšího způsobu
fi nancování podpůrných opatření, který by se obešel bez nutnosti diagnostiky a doporučení ze strany
školských poradenských zařízení.