Anotace:
Jako standardní přípravný režim se před podáním autologní transplantace krvetvorných buněk (ASCT) u relabujících či refrakterních lymfomů používal BEAM, tedy carmustine (BCNU) v kombinaci s etoposidem, cytarabinem a melfalanem. Recentní nedostatek BCNU však vedl k nutnosti přechodu na alternativní režim, kterým se v našem centru stal od července 2018 režim obsahující thiotepu, tzv. TEAM. Rozhodli jsme se retrospektivně srovnat gastrointestinální (GIT) toxicitu obou přípravných režimů. Zahrnuli jsme 142 konsekutivně autologně transplantovaných pacientů (BEAM = 82, TEAM = 60), z nichž 31 % mělo difuzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL), 20 % Hodgkinův lymfom (HL), 15 % lymfom z plášťových buněk (MCL), 14 % T-buněčné lymfomy (T-NHL) a zbylých 20 % ostatní druhy non-Hodgkinových lymfomů (NHL). Obě kohorty byly srovnatelné stran věku pacientů, zastoupení diagnóz a stavu nemoci v době ASCT. V distribuci jednotlivých stupňů GIT toxicity nebyl mezi dvěma přípravnými režimy nalezen statisticky signifikantní rozdíl, a to ani po seskupení všech stupňů do dvou hlavních skupin pacientů (grade 0 + 1 vs. grade 2–4). Pacienti dostávající režim TEAM však častěji dospěli k potřebě parenterální výživy, a to ve 20 případech (33 %) oproti pouhým 13 případům (16 %) u režimu BEAM (p = 0,04). Nerelapsová mortalita (NRM) byla u obou režimů srovnatelně nízká, během hospitalizace byla 0 %, ve 3 měsících pak 2 % shodně pro oba přípravné režimy (p = 1,0). Nezaznamenali jsme statisticky signifikantní rozdíl v celkovém přežití (overal survival; OS) ani v přežití do známek progrese (progression free survival; PFS) (p = 0,59 pro OS, p = 0,1 pro PFS).