Algoritmizace učiva českého jazyka na druhém stupni základní školy

v popředí a v mnoha didaktikách se dočítáme o ideálních postupech,
vhodných metodách či o kvalitním učiteli. Je zde kladen vysoký požadavek
na motivaci žáka, rozvoj jeho osobnosti nebo udržování žákovy pozornosti.
Avšak žádná z těchto didaktik nepředstavuje konkrétní praktické postupy
v tématech českého jazyka v jednotlivých hodinách. V metodických
příručkách jsou spíše popsány cíle než cesta k nim. Příspěvek se zabývá
problematikou jedné z metod výuky českého jazyka na základní škole, a to
programovaným učením, konkrétně algoritmizací slovních druhů a rozvíjejících
větných členů. Pojmenuje některé kritické body při tvorbě jednoho
z nástrojů programovaného učení, tj. algoritmu, a shrne dosavadní realizaci
výzkumu s touto didaktickou pomůckou v hodinách českého jazyka
na základních školách. Je představena také komparace vzdělávání s algoritmem
a tradiční výuky a popsány výhody a nevýhody této alternativní
vzdělávací metody.