Školní vyhoření u maďarských středoškoláků a odpovědnost učitele při prevenci

Nora Kunos

Školní vyhoření u maďarských středoškoláků a odpovědnost učitele při prevenci

Číslo: 1/2017
Periodikum: Studia Paedagogica
DOI: 10.5817/SP2017-1-4

Klíčová slova: školní vyhoření; kompetence; syndrom vyhoření; motivace

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Tento příspěvek se věnuje prvnímu maďarskému výzkumu syndromu vyhoření u žáků středních škol. Třebaže šlo o pouhý pilotní výzkum, názory pěti set žáků ze středních škol včetně odborných ve východním regionu země přinesly několik velmi důležitých poznatků. Na základě tohoto pilotního výzkumu můžeme mít za to, že syndrom vyhoření mezi maďarskými adolescenty je aktuálně existující jev: 13 % středoškoláků pociťuje ohrožení všemi třemi příznaky tohoto syndromu, tj. vyčerpaností, cynismem a neefektivitou při práci ve škole, a u 55 % žáků se projevuje alespoň jeden z těchto příznaků. Předpokládali jsme, že existuje souvislost s proměnnými na straně žáků, jako jsou pohlaví, věk a školní výsledky, i s atmosférou ve škole a obecným pocitem pohody ve škole, mírou spokojenosti s podporou ve škole. Naše hypotézy se plně potvrdily, neboť souvislost těchto proměnných s vyhořením je velmi úzká. Nově jsme se ve výzkumu zabývali předpokládaným vztahem mezi vyhořením u žáků a vyhořením u učitelů tak, jak je identifikovali sami žáci. Využili jsme Inventář školního vyhoření (Salmela-Aro) a připojili k němu tři dodatečné dimenze vyhoření u učitelů.