Konceptualizace mentálního handicapu v prostředí sociální práce

VÝCHODISKA: Text nahlíží na mentální handicap jako na diskurzivní pojem a interpretuje
různé způsoby jeho konceptualizace z hlediska zaměření oboru sociální práce. METODY: Pro
zodpovězení otázky bylo využito srovnání charakteristik, které jsou předpokládány čtyřmi typy
konceptualizace mentálního handicapu. Identifikované charakteristiky předpokládané různými
typy konceptualizace mentálního handicapu byly následně srovnávány s charakteristikami zaměření
oboru sociální práce. Jednotlivé konceptualizace přitom byly chápány jako „čisté typy“, od nichž
se liší v praxi uplatňované, více či méně eklektické „pohledy na mentální handicap“. VÝSLEDKY:
Komparací různých typů konceptualizace mentálního handicapu byla identifikována dvě pojetí
mentálního handicapu, a to „statické“ a „interakční“. Srovnáním charakteristik mentálního
handicapu s charakteristikami zaměření oboru sociální práce byly identifikovány následující
charakteristiky oborově adekvátního způsobu konceptualizace mentálního handicapu: vztah
mezi potenciálem a dostupnou podporou osob s mentálním handicapem; institucionalizovaná
omezení přístupu lidí s mentálním handicapem k příležitostem; situační podmíněnost a relativita
mentálního handicapu. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Přijetí výše uvedených
oborově adekvátních charakteristik mentálního handicapu by pomohlo přizpůsobit cíle intervencí
sociálních pracovníků směrem k vyšší míře podpory autonomie osob s mentálním handicapem
a podpoře jejich začlenění do společnosti skrze odblokování potenciálu jak na straně klientů, tak
i sociálních pracovníků.