Labor induction outcomes with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies at a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil

Mônica Gomes de Almeida, Luciano Antonio Marcolino, Luis Guillermo Coca Velarde, Renato Augusto Moreira de Sá, Edward Araujo Júnior

Labor induction outcomes with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies at a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil

Číslo: 5/2024
Periodikum: Česká gynekologie
DOI: 10.48095/cccg2024370

Klíčová slova: perinatální výsledky – císařský řez – indukce porodu – riziková těhotenství

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Cíl: Cílem je nalyzovat hlavní indikace pro indukci porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství, a také hlavní proměnné související se selháním indukce v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii. Metodika: Retrospektivní kohortová studie analyzovala lékařské záznamy těhotných žen, které podstoupily indukci porodu. Kritéria pro zařazení byla jednočetné těhotenství, gestační věk ≥ 34 týdnů, Bishopovo skóre ≤ 6, plody v cefalické prezentaci a žádné kontraindikace pro použití vaginálního misoprostolu. Protokol indukce porodu sestával z vaginálního misoprostolu 25 mcg každých 6 hod, s maximálně osmi dávkami (200 mcg) k dozrání děložního čípku, pokud bylo Bishopovo skóre ≤ 6. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 88 případů indukce porodu. Hlavními indikacemi pro indukci porodu byly preeklampsie a gestační hypertenze (n = 28; 31,8 %), chronická arteriální hypertenze (n = 19; 21,6 %) a gestační diabetes mellitus (n = 12; 13,6 %). Pozorovali jsme, že vaginální porod byl spojen s počtem dávek vaginálního misoprostolu (p = 0,000348). Nejčastější indikací k císařskému řezu bylo selhání indukce porodu (n = 21; 40 %) a podezření na akutní tíseň plodu (n = 17; 33 %). Statistický rozdíl mezi indikací vyvolání porodu a způsobem porodu jsme nezaznamenali. Nedošlo k žádnému úmrtí plodu. Šest novorozenců bylo přijato na neonatální jednotku intenzivní péče (NICU), jeden pro dechovou tíseň, jeden pro předčasný porod a čtyři pro hypoglykemii. Mezi jednotlivými způsoby porodu nebyl statistický rozdíl v míře přijetí na NICU (p = 0,692). Závěr: Hlavní indikací pro císařský řez v této studii bylo selhání indukce, což ukazuje na nutnost revize a průběžné sledování protokolu pro zvýšení úspěšnosti bez ohrožení perinatálních výsledků.