Anotace:
Úvod: Endoskopická vakuová terapie (EVT) se stala důležitým nástrojem v léčbě defektů jícnu, jako jsou dehiscence anastomóz, píštěle a perforace. Studie prezentuje první zkušenosti s EVT v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Metody: Byla provedena retrospektivní analýza dat pacientů léčených EVT pro defekty jícnu v období od května 2020 do května 2024. Zahrnuti byli pacienti s dokončenou léčbou a 30denním sledováním. EVT byla zahájena v kombinaci s jinou endoskopickou/chirurgickou metodou, nebo bez nich. Primárním cílem byla úspěšnost uzávěru defektu, sekundárními cíli byly délka a charakteristika léčby, 30denní letalita a komplikace. Výsledky: Z celkem dvanácti léčených pacientů dokončilo deset pacientů (osm mužů, průměrný věk 65,2 let) 30denní sledování. V devíti z deseti případů byla příčinou defektu jícnu dehiscence po operaci jícnu, jeden pacient měl spontánní perforaci jícnu. Úspěšný uzávěr s použitím, nebo bez použití dalších endoskopických či chirurgických léčebných metod byl dosažen u osmi z deseti pacientů (80 %). Průměrná délka léčby byla 18,9 ± 11,1 dne a průměrný početEso-SPONGE na pacienta byl 5,1 ± 3,4. Léčbu pouze pomocí EVT měli dva pacienti z deseti, osm z deseti mělo kombinaci s jinou modalitou. Celková hospitalizační letalita byla 30 %, 30denní letalita 20 %. U dvou pacientů (20 %) se rozvinula stenóza v místě anastomózy a původního defektu, jiné komplikace léčby nebyly zaznamenány. Závěr: EVT se prokázala jako efektivní a bezpečná metoda v léčbě defektů jícnu, avšak její úspěšnost je často dosažena v kombinaci s jinými léčebnými modalitami, zejm. s chirurgickou přídatnou drenáží. Léčba je založena na multioborové spolupráci. Většina pacientů vyžadovala kombinovaný léčebný přístup.