Přes zeď slov

marginalizovanou skupinou. Začleněni do běžných tříd se účastní běžné
výuky. To však automaticky neznamená, že rozumí jejím obsahům.
Neznamená to ani, že jsou do třídních a školních komunit skutečně
začleňováni. Předložená empirická studie analyzuje situace ve výuce
výtvarné výchovy na prvním stupni základní školy. Ukazuje, že i žáci,
kteří hovoří plynně česky, avšak čeština není jejich mateřským jazykem,
mohou narazit na obtíže v porozumění složitějším obsahům. Výsledky
výzkumu ukazují souvislost mezi neporozuměním, nesoustředěností
a nezájmem. Autorky řeší otázku, jak zachovat komunikační rozměr
výtvarné tvorby žáků, kteří nerozumí dobře vyučovacímu jazyku. Analýza
využívá hybridní metodologii kombinující prvky zakotvené teorie a akčního
výzkumu. Výsledky výzkumu byly využity v návrzích výtvarných úkolů,
které minimalizují slovní zadání a jsou založené na sebevyjádření a tvůrčí
participaci. Autorky chtěly charakterizovat žáky s odlišným mateřským
jazykem jako skupinu se specifickými potřebami. Z pedagogického
hlediska je problematika je zasazena do souvislostí inkluzívního vzdělávání
a formuluje pro potřeby oborové didaktiky pojem wellbeingu