Inkluzivní vzdělávání na plně organizovaných základních školách

Metody: Na základě analýzy dostupných nástrojů byl použit český překlad mezinárodně uznávaného ukazatele inkluze od autorů Booth a Ainscow (2007). Pro šetření byl využit pozorovací arch č. 1, který může být použit i externím nezávislým pozorovatelem. Jako pozorovatelé působili zaškolení studenti učitelství 1. stupně ZŠ druhého až pátého ročníku, kteří ve spolupracujících školách vykonávali dlouhodobou praxi. Výzkumný soubor činí 139 plně organizovaných škol.

Výsledky: Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že většina škol, kam docházejí studenti na praxi, započala více či méně inkluzivní proces a nadále se snaží o jeho rozvoj. Pouze dvě školy získaly hodnocení pod 20 % celkového počtu bodů. Jedná se o školy, které získaly nízké hodnocení ve všech třech oblastech, tj. budování inkluzivní kultury, inkluzivní politika školy i rozvoj inkluzivní praxe. Naopak osm škol dosáhlo nadprůměrný výsledek ve všech třech oblastech.

Závěry: Z výsledků vyplývá, že nemalý počet škol studenti hodnotili z pohledu realizace inkluzivního vzdělávání negativně, a je proto otázkou, zdali s těmito školami má být vedena spolupráce při praktické pedagogické přípravě budoucích učitelů.