Jan Kaňák, Jan Váně
Spiritualita seniorů – tematizace, identita a uskutečňování spirituality a její vazba s konstrukcí stáří
Číslo: 3/2022
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: sociální práce, spiritualita, religiozita, senioři, pilotní studie, person-in-environment, bricolage
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Cílem předkládaného textu je popsat konstrukce spirituality seniorek a seniorů v kontextu
konstrukcí stáří. Z tohoto popisu pak vyvodit možné implikace pro sociální práci. TEORETICKÁ
VÝCHODISKA: Výchozím teoretickým prizmatem je na obecné rovině konstruktivistický rámec,
na rovině sociální práce pak Person-in-Environment v jeho postmoderní podobě. Spiritualitu
chápeme jako subjektivní vztah k transcendentálnímu vědomí. Stáří pak jako stav určovaný jak
věkem (65 let a více), tak způsobem utváření a rozumění určitému úseku života. METODY:
V rámci kvalitativní pilotní studie byly využity pro tvorbu dat polostrukturované rozhovory
(n = 13) se seniory ve věkových skupinách od 65 do 89 let. Analýzy byly realizovány procesem
kódování a kategorizací kódů za využití programu Atlas.ti. VÝSLEDKY: Konstrukce uzlových
bodů spiritualit ovlivňuje míru vlivu spirituality na jednání, stejně jako uchopení spirituálních
aktivit a copingu. Společným tématem je potřeba svobody oproti přílišnému svázání náboženskými
vodítky. Konstrukce typů spiritualit se neukazuje jako zásadněji propojená s konstrukcí stáří.
IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Výstupy považujeme za užitečné pro ty sociální
pracovnice a pracovníky, kteří se zaměřují na spolupráci se seniory. Především pak zjištění, že
spiritualita nemusí být propojována s pojetím stáří a s vnímáním stáří jako takového.
Zobrazit více »
konstrukcí stáří. Z tohoto popisu pak vyvodit možné implikace pro sociální práci. TEORETICKÁ
VÝCHODISKA: Výchozím teoretickým prizmatem je na obecné rovině konstruktivistický rámec,
na rovině sociální práce pak Person-in-Environment v jeho postmoderní podobě. Spiritualitu
chápeme jako subjektivní vztah k transcendentálnímu vědomí. Stáří pak jako stav určovaný jak
věkem (65 let a více), tak způsobem utváření a rozumění určitému úseku života. METODY:
V rámci kvalitativní pilotní studie byly využity pro tvorbu dat polostrukturované rozhovory
(n = 13) se seniory ve věkových skupinách od 65 do 89 let. Analýzy byly realizovány procesem
kódování a kategorizací kódů za využití programu Atlas.ti. VÝSLEDKY: Konstrukce uzlových
bodů spiritualit ovlivňuje míru vlivu spirituality na jednání, stejně jako uchopení spirituálních
aktivit a copingu. Společným tématem je potřeba svobody oproti přílišnému svázání náboženskými
vodítky. Konstrukce typů spiritualit se neukazuje jako zásadněji propojená s konstrukcí stáří.
IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Výstupy považujeme za užitečné pro ty sociální
pracovnice a pracovníky, kteří se zaměřují na spolupráci se seniory. Především pak zjištění, že
spiritualita nemusí být propojována s pojetím stáří a s vnímáním stáří jako takového.