Psychometrické vlastnosti dotazníku The Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP)

Jakub Pivarč

Psychometrické vlastnosti dotazníku The Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP)

Číslo: 1/2022
Periodikum: Studia Paedagogica
DOI: 10.5817/SP2022-1-5

Klíčová slova: inkluzivní vzdělávání, self-efficacy, dotazník, TEIP, adaptace, učitelé MŠ

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Mezinárodně široce využívaný dotazník Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP, Sharma et al., 2012; do češtiny přeloženo jako "Zdatnost učitele v inkluzivních postupech") byl jedním z prvních dotazníků, který byl vyvinut pro účely sebeposouzení vlastní vnímané zdatnosti (self-efficacy) u učitelů v implementování inkluzivních postupů ve vzdělávání. Psychometrické vlastnosti dotazníku byly ověřeny v řadě validačních studií, v českém výzkumném kontextu však dosud nebyly blíže analyzovány. Cílem této studie je přinést informace o průběhu a výsledcích adaptace dotazníku TEIP za účelem jeho využití v českém prostředí a předložit empirické důkazy o konstruktové validitě (faktorové struktuře), reliabilitě a o invarianci měření nástroje, který byl administrován na dostupném vzorku 628 učitelů z celkem 160 běžných mateřských škol (MŠ). Výsledky získané konfirmační faktorovou analýzou prokázaly existenci hierarchické struktury české verze nástroje. Osmnáctipoložkový dotazník po vzoru originální anglické verze měří subjektivní vnímanou zdatnost učitele v oblasti inkluzivních postupů, zdatnost zvládat rušivé chování dětí ve výuce a zdatnost spolupráce. Tyto tři specifické faktory zároveň reprezentují jeden obecný dominantní faktor vyššího řádu. Prokázána byla rovněž vysoká reliabilita nástroje, plná striktní invariance měření pro srovnávané skupiny učitelů MŠ z hlediska jejich věku a nejvyššího dosaženého vzdělání a také relativně vysoká úroveň vnímané zdatnosti učitelů ve vztahu k implementaci inkluzivních postupů. Dotazník lze doporučit jak pro účely pedagogického výzkumu, tak pro účely pedagogické diagnostiky v praxi. Další využití nástroje, podněty pro budoucí výzkumy a limity studie jsou diskutovány.