Lingvistické opodstatnění konstruktivistické didaktiky při výuce slovních druhů

v konstruktivistickém vyučování. Problematiku vágnosti a vzájemné prostupnosti
jazykových kategorií analyzujeme z hlediska lingvistické teorie,
která usiluje o konzistentnost a přístupnost pro školní praxi, z hlediska lexikografické
práce, jejímž cílem je připravit jasnou oporu pro běžného uživatele
i pedagoga, i z hlediska moderní pedagogiky, jejímž úkolem je zpřístupňovat
žákům vědecké koncepty a teoretické konstrukty důvěryhodným
a smysluplným způsobem.
Důraz klademe zejména na proměnu cílů jazykového vyučování i na proměnu
vnímání role učitele. Tvrdíme, že konstruktivistické vyučování je více
v souladu s principy současné jazykové deskripce než vyučování transmisivní,
neboť umožňuje žákovské budování pojmů vlastní manipulací s materiálem
a vlastní logickou úvahou a přechod od nácviku jednoznačné kategorizace
k prohlubování obecných analytických schopností.