Rozvíjení informační gramotnosti v edukační praxi v laboratorní základní škole

v kontextu edukační praxe primárního vzdělávání. Těžištěm sdělení je zprostředkování výsledků
kvalitativního výzkumu, který byl v designu případové studie realizován v alternativní laboratorní
škole. S využitím metod obsahové analýzy ŠVP laboratorní školy, nezúčastněného pozorování
edukačního procesu ve dvou třídách a polostrukturovaného interview s učiteli byly hledány
odpovědi na výzkumnou otázku zacílenou na pojetí procesu rozvoje informační gramotnosti
v laboratorní škole a na dílčí výzkumné otázky týkající se zastoupení oblastí informační gramotnosti
v edukační praxi laboratorní školy a způsobů a forem jejich ukotvení ve výchovně
vzdělávacím procesu školy.
Z výzkumu vyplynulo několik stěžejních zjištění týkajících se procesu rozvoje výuky informační
gramotnosti a aktérů, kteří na každodenní edukační praxi participují – tedy učitelů
a žáků. Učitelé laboratorní školy mají relevantní porozumění významu pojmu informační
gramotnost, uvědomují si důležitost informační gramotnosti pro současný i budoucí život
žáků. Pojetí výuky oblastí informační gramotnosti nevychází z didaktického zázemí učitelů
podpořeného metodikami, nýbrž je budováno na hodnotách školy a pedagogické erudici
a zkušenosti. Informační gramotnost je v laboratorní škole rozvíjena v procesu výuky jakožto
integrovaná schopnost pracovat s informacemi na úrovni defi nování informační potřeby, vyhledávání
informací, jejich hodnocení, používání a prezentování etickým způsobem a s využitím
moderních vzdělávacích technologií. Takové pojetí výuky aspektů informační gramotnosti
zrcadlí (v zahraničí používaný) cyklický model informační gramotnosti (Big 6, n. d.), byť s tímto
modelem učitelé ani kurikulum laboratorní školy nepracují. V konstruktivisticky pojaté
integrované tematické výuce na platformě koncepce Kovalikové (1995) učitelé realizují pojetí
procesu výuky informační gramotnosti s cíleným akcentem na učební činnosti, v nichž si žáci
postupně osvojují různé informační dovednosti jako předpoklad schopnosti komplexně řešit problémy, porozumět problematice v souvislostech a rozvíjet při práci s informacemi sebeřízené
učení. Učební prostředí laboratorní školy tak refl ektuje vzdělávací potřeby žáků pro život ve
21. století (MIL, Framework 2013).
Volba alternativní vzdělávací instituce jako případu předkládané výzkumné studie je dílčí
saturací absence českého pedagogického výzkumu v oblasti rozvíjení gramotností pro 21. století
ve školách mimo hlavní vzdělávací proud (Průcha, 2012). Studie přispívá jak do diskusí
nad obsahy vzdělávání (Stuchlíková, Janík, Beneš et al., 2015), tak k holistickému pohledu
na současné české vzdělávací prostředí, s respektem ke specifi kům předmětů a obsahů nebo
k rozvíjení kompetenčního přístupu.