Jana Šestáková
Case Study of Using Peer Instruction at Upper Secondary School
Číslo: 2/2016
Periodikum: Scientia in educatione
Klíčová slova: Peer Instruction, case study, teaching physics, upper secondary school, případová studie, výuka fyziky, gymnázium
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
V článku jsou popsány výsledky případové studie „Zavádění metody Peer Instruction do výuky v České republice s hlavní výzkumnou otázkou: „Jak je metoda Peer Instruction zaváděna do výuky fyziky na gymnáziu?.
Sběr dat probíhal pomocí rozhovorů s vyučující, pozorování výuky a dotazníků pro vyučující i studenty. Vyučující zapojená do studie se o metodu zajímá od roku 2009. Závěry výzkumu plynoucí z pozorování výuky a z vyjádření studentů jsou ze školního roku 2014/2015, kdy výuka fyziky probíhala na gymnáziu se studenty ve věku 17 až 18 let ve třech třídách s 28, 16a13studenty.
Z výzkumu plynou mimo jiné následující závěry: (1) metoda by měla být ve třídě použita ihned po výkladu nové látky, tedy přibližně jednou za měsíc, (2) v jedné 45minutové vyučovací hodině by měly být použity maximálně dvě konceptuální otázky a (3) studentské odpovědi by měly být sbírány spíše pomocí hlasovacích karet než elektronickými zařízeními. Vyučující začínající s metodou očekávala, že konceptuální otázky budou pro studenty jednoduché, práce bude probíhat rychleji. Snažila se práci uspíšit, proto někdy nedávala studentům dostatek času na rozmyšlení odpovědí a někdy dokonce neposkytla studentům prostor pro druhé odpovídání. Nicméně studenti, kteří se zúčastnili studie, se o metodě vyjadřovali pozitivně a zároveň dali najevo, že se tímto způsobem více naučí. Připouštěli, že použití hlasovací karty v prvním odpovídání bylo pro ně silným podnětem, který je motivoval k rozmyšlení odpovědi. Článek je určen zájemcům o metodu Peer Instruction, učitelům a výzkumníkům v oblasti aktivní výuky.
Zobrazit více »
Sběr dat probíhal pomocí rozhovorů s vyučující, pozorování výuky a dotazníků pro vyučující i studenty. Vyučující zapojená do studie se o metodu zajímá od roku 2009. Závěry výzkumu plynoucí z pozorování výuky a z vyjádření studentů jsou ze školního roku 2014/2015, kdy výuka fyziky probíhala na gymnáziu se studenty ve věku 17 až 18 let ve třech třídách s 28, 16a13studenty.
Z výzkumu plynou mimo jiné následující závěry: (1) metoda by měla být ve třídě použita ihned po výkladu nové látky, tedy přibližně jednou za měsíc, (2) v jedné 45minutové vyučovací hodině by měly být použity maximálně dvě konceptuální otázky a (3) studentské odpovědi by měly být sbírány spíše pomocí hlasovacích karet než elektronickými zařízeními. Vyučující začínající s metodou očekávala, že konceptuální otázky budou pro studenty jednoduché, práce bude probíhat rychleji. Snažila se práci uspíšit, proto někdy nedávala studentům dostatek času na rozmyšlení odpovědí a někdy dokonce neposkytla studentům prostor pro druhé odpovídání. Nicméně studenti, kteří se zúčastnili studie, se o metodě vyjadřovali pozitivně a zároveň dali najevo, že se tímto způsobem více naučí. Připouštěli, že použití hlasovací karty v prvním odpovídání bylo pro ně silným podnětem, který je motivoval k rozmyšlení odpovědi. Článek je určen zájemcům o metodu Peer Instruction, učitelům a výzkumníkům v oblasti aktivní výuky.